Dokument, pojmenovaný „Další společná cesta v migrační problematice”, kromě jiného uvádí, že Afghánci, kteří v EU nezískají azyl, se budou moci vrátit dobrovolně. Pokud tak neučiní, budou vráceni po vyčerpání všech potřebných právních procedur.

Občané Afghánistánu jsou po Syřanech druhými nejčastějšími žadateli o azyl v EU. Například ve druhém čtvrtletí letošního roku jich žádost poprvé podalo přes 50 tisíc, nejčastěji v Německu, jak plyne z údajů Eurostatu. Za celý loňský rok jich v unii útočiště hledalo skoro 200 tisíc.

Unie neúspěšné žadatele o azyl z Afghánistánu vybaví potřebnými dokumenty, k jejich návratu — dopředu vládě v Kábulu oznámenému — bude moci využít pravidelných leteckých linek i mimořádných letů, organizovaných například několika zeměmi EU společně prostřednictvím agentury Frontex.

Text dohody zmiňuje i možnost vybudování speciálního „návratového” terminálu na kábulském letišti. Strany se také dohodly, že v prvním půlroce nebudou jedním letem vracet více než pět desítek afghánských občanů.

Unie bude financovat cestu zpět

Návraty bude financovat EU, která navíc slibuje pomoc s reintegračními programy navrátilců. Ty budou financovány nad rámec už existující rozvojové pomoci, která má kromě jiného řešit kořeny migrace, například podporou vzniku pracovních míst.

V Bruselu by ve středu mělo mezinárodní společenství potvrdit trvající politickou i finanční podporu vládě v Kábulu. Rozsáhlé mezinárodní konference se zúčastní zástupci asi 70 zemí světa a několika desítek mezinárodních organizací.

Diplomaté očekávají, že ze setkání vyplyne udržení finanční podpory Kábulu ve stejné či velmi podobné výši jako před čtyřmi lety na mezinárodní konferenci v Tokiu. Tehdy se mezinárodní dárci zavázali poskytnout Afghánistánu na čtyři roky 16 miliard dolarů (tehdy 335 miliard korun).