Britská libra se před zahájením referenda o setrvání v EU vyšplhala na letošní maximum, posilování měny indikuje přesvědčení investorů, že Británie neodejde z EU.

„Je to jasný důkaz, že peněžní trh věří v setrvání Spojeného království. Myslím si, že bude dál posilovat,“ řekl listu The Financial Times Ron Lieschinz z investiční skupiny Mountain Pacific Group.

Na asijských trzích se libra vyšplhala na 1,484 dolaru, když posílila o 0,9 procenta. Pak mírně oslabila na 1,479, což je stále nad středečním kurzem, uvedl list. Podle jeho kompilace z průzkumů je pro setrvání v Unii 47 procent voličů a pro odchod 45.

Exstarosta Londýna a zastánce brexitu Boris Johnson na rybím trhu v Londýně. Jedním z témat kampaně před referendem byly i kvóty EU na lov ryb.

Exstarosta Londýna a zastánce brexitu Boris Johnson na rybím trhu v Londýně. Jedním z témat kampaně před referendem byly i kvóty EU na lov ryb.

FOTO: Stefan Rousseau, ČTK/AP

Poslední průzkum ComRes pro ITV uváděl dokonce 54 procent pro setrvání a 46 pro opuštění, těsnější byl výsledek agentury YouGov s výsledkem 51 ku 49 pro setrvání.

Zbylé dva středeční průzkumy favorizovaly těsně odpůrce setrvání. Podle agentury Opinium vedli o jeden procentní bod, v případě společnosti TNS pak o dva procentní body.

Fakta o ostrovním plebiscitu století
Otázka zní: „Měla by Velká Británie zůstat členem Evropské unie, nebo by měla EU opustit?“
Hlasovat mohou občané Británie, Irska a Společenství starší 18 let s trvalým bydlištěm v Británii a také britští občané v zahraničí, kteří v posledních 15 letech figurují v britských volebních registrech.
Na rozdíl od parlamentních voleb mají nyní volební právo i občané Gibraltaru.
Pro ty, kdo budou ve čtvrtek v zahraničí, existuje možnost hlasovat korespondenčně.
Započítávat se budou pouze lístky s jasně zakřížkovaným „zůstat“ nebo „odejít“.
Rozhoduje přímá většina hlasů s tím, že není žádná kvóta na minimální účast v referendu.
Pokud se voliči rozhodnou pro brexit, nastane nejdřív za dva roky. Během této doby by Británie stále dodržovala smlouvy a zákony EU, ale neúčastnila by se žádných rozhodování EU.

V referendovém dramatu pro silné nervy nicméně bude třeba čekat na postupné vyhlašování výsledků z 382 volebních středisek, 380 v Anglii, Skotku a Irsku.  Zbylé dvě jsou v Severním Irsku a  na Gibraltaru.

První odhady mají být známy až v pátek kolem druhé hodiny ranní, zcela jasno by mělo být o tři či čtyři hodiny později. Šéfka volební komise Jenny Watsonová ve středu shrnula, že verdikt by měl být oficiálně k dispozici „v pátek zhruba k snídani“.

Na rozdíl od předchozích plebiscitů nebudou po uzavření volebních místností zveřejněny žádné britské bleskové odhady výsledku podle průzkumu mezi lidmi, kteří právě odvolili.

Vlastní průzkumy si nicméně objednaly některé hedgeové fondy, aby mohly sázet na pokles nebo vzestup libry. O výsledku by tudíž mohl už během noci napovědět pohyb kurzu britské měny. Ta celý tento týden posilovala, v pondělí dokonce rekordně. [celá zpráva]

Mnozí Britové přesto nakupovali dolary a eura.  [celá zpráva]

Palác kultury a vědy ve Varšavě nasvícený v podobě britské vlajky na podporu setrvání Spojeného království v EU

Palác kultury a vědy ve Varšavě nasvícený v podobě britské vlajky na podporu setrvání Spojeného království v EU

FOTO: Czarek Sokolowski, ČTK/AP

Není pochyb, že výsledek hlasování bude mít dopad na budoucnost BritánieEvropské unie, pro niž může mít takzvaný brexit zatím těžko odhadnutelné důsledky.

Rozhodne účast

Pro výsledek bude klíčová účast. Zatím se předpokládalo, že obecně nízký zájem voličů o hlasování bude výhodnější pro stoupence brexitu, kteří jsou odhodlanější jít volit a prosadit svůj odpor k Unii než například mladí lidé, kteří jsou sice pro EU, ale jsou v ochotě chodit volit laxnější.

Kamión odpůrců Evropské unie v centru Londýna

Kamión odpůrců Evropské unie v centru Londýna

FOTO: Stefan Wermuth, Reuters

Při loňských parlamentních volbách byla účast 66 procent, o pět let předtím 65 procent.

Na kampaň vrhla šokující stín vražda labouristické poslankyně Jo Coxové minulý týden, která otřásla celou Británií. Obě strany přerušily poměrně útočnou kampaň a zavázaly se ji vést ve střízlivějším tónu. A do značné míry to skutečně dodržely.

TV bouře ve Wembley

Vrcholem dosavadních debat byla středeční večerní diskuse v aréně ve Wembley před tisícovkami diváků. Takzvanou velkou debatu pořádala BBC a v televizi ji sledovalo 3,9 miliónu lidí. Obdobné debaty bývají v Británii vždy dost živé, ale zřídkakdy se v nich účastníci obviňují ze lži.

Tentokrát však výrazy „lži“ a „lhář“ padaly během celého večera a sypaly se především na hlavu stoupenců brexitu.

Lídr labouristů Jeremy Corbyn a londýnský starosta Sadiq Khan při kampani za zachování členství

Lídr labouristů Jeremy Corbyn a londýnský starosta Sadiq Khan při kampani za zachování členství

FOTO: Stefan Wermuth, Reuters

Z nich si nejlépe vedl londýnský exstarosta Boris Johnson, skvělý řečník, který se dočkal ovací vestoje, když na závěr řekl, že chce, aby se čtvrtek stal „dnem nezávislosti“.

Zároveň si ale vysloužil kritiku tureckého ministra zahraničí. I když sám Johnson má turecké kořeny, několikrát obhajoval vystoupení z Unie odkazy na nebezpečí, že Turecko bude přijato mezi členské země EU, což povede k masovému přílivu migrantů. „Je čas se bít za demokracii a stamilióny obyvatel kontinentální Evropy s námi souhlasí,“ burácel Johnson.

ČTĚTE TAKÉ
Brexit? V době fotbalového Eura téma spíš pro média
K euroskepticismu Britů přispěli i migranti z Česka
Spojuje nás toho víc, než rozděluje. V Londýně si připomněli zavražděnou poslankyni
Brexit dělí přátele a pojí protivníky
Šéfkomentátor Financial Times pro Novinky: Cameron doufal, že se bude jednat o nové unijní smlouvě

Velmi vtipně a pohotově čelil Johnsonovi zejména současný londýnský starosta Sadiq Khan, jenž je pákistánského původu. Namítl, že při nynějším tempu přístupových rozhovorů se „Turecko dostane do EU nejdříve v roce 3000“, takže vyhrožovat uprchlíky v této souvislosti není fér.

Vadí imigranti z východu

Bojovně se pustila do stoupenců brexitu také šéfka skotských konzervativců Ruth Davidsonová, jež rozcupovala tvrzení, že 60 procent stávající britské legislativy vzniklo v Bruselu.

„Loni přišly z Bruselu jen čtyři z více než 180 zákonů, které přijal náš parlament. Ve skutečnosti máme unijních zákonů jen 13 procent,“ spočítala. Podle většiny komentářů se právě jí i Khanovi podařilo vnést do kampaně energii a bojového ducha.

V průběhu posledního dne kampaně se ve středu obě strany po celé zemi horečně snažily šířit svá poselství. Johnson vystoupil v ranním TV pořadu a pak se vydal na londýnský rybí trh Billingsgate.

Britský premiér Davi Cameron při kampani za zachování členství

Britský premiér David Cameron při kampani za zachování členství

FOTO: Andrew Yates, Reuters

Premiér Cameron zase hovořil v hlavním ranním rozhlasovém pořadu stanice BBC Today. Nic nového však již voličům nesdělili – tábor „pro EU“ dokola zdůrazňuje očekávané negativní ekonomické dopady brexitu, zatímco „tábor proti“ tvrdí, že druhá strana nemá recept na omezení přistěhovalectví, především z postkomunistických zemí.

Návštěvníci hudebního festivalu v britském Glastonbury

Návštěvníci hudebního festivalu v britském Glastonbury

FOTO: Stoyan Nenov, Reuters

Pokud by lidé zvolili brexit, předpokládá se, že by Cameron musel poměrně rychle odstoupit, neboť celé referendum kvůli sporům ve vlastní straně vyhlásil. On sám ale ve středu v rozhlase řekl, že to nemá v úmyslu a „v pátek ráno bude opět v práci, aby plnil vůli občanů“.

Odmítl také hlasy alarmistů, že Británie zůstane v případě setrvání v EU „přikována k mrtvole“. „To je nesmysl. V zemích EU dochází k hospodářskému oživení. Irsko roste o sedm procent a růst je patrný i ve Španělsku, Francii a v Německu,“ řekl BBC.

Pouhé těsné vítězství nestačí

Komplikované to bude pro Camerona i v případě, že by vyhrál jen velmi těsně – přesvědčivost vítězství je pro něj stejně důležitá jako vítězství samo. Pokud nezíská nějakých 60 procent hlasů, evropskou otázku v Británii nedokáže poslat k ledu a na dokončení volebního období do roku 2020 může zapomenout.

Euroskeptičtí toryové ho totiž budou tlačit k dalším požadavkům na Brusel a odchod Británie by tak mohl předznamenat postupnou dezintegraci EU. Ale ani pro Británii by nebyl brexit bez rizika, protože o samostatnost by opět mohlo usilovat Skotsko, jež současně hodlá v EU setrvat.