Romana Selezňova, syna nacionalistického poslance Valerije Selezňova, zatkli v sobotu 5. července na letišti v metropoli Malediv před odletem do Moskvy. Následně byl převezen na základnu Guam a obviněn z krádeží údajů o kreditních kartách a počítačového pirátství.

Ve státu Washington na severozápadě USA byl již v roce 2011 obviněn, že řídil síť zaměřenou na krádeže údajů o asi 200 000 kreditních kartách, za což mu hrozí až 67 let za mřížemi.

"Únos je trestný čin (...) Roman musí být vrácen do Ruska," prohlásil poslanec Selezňov. Neví, zda jeho syn z prvního manželství je vinen či nevinen, ale kdyby Američané měli důkazy o údajných zločinech, měli Romana obvinit u soudu na Maledivách. V USA prý na něj vyvinou takový nátlak, že "se přizná i k zastřelení prezidenta Kennedyho" v listopadu 1963.

Příbuzní vyjádřili také obavy o zdraví zadrženého, protože Roman Selezňov je od roku 2011 invalidou v důsledku atentátu v jedné marocké kavárně. Vyvázl tehdy s těžkým zraněním hlavy. Dalších 16 lidí zahynulo.

Podle Moskvy to není poprvé

Ruská diplomacie uvedla, že to není poprvé, co USA porušily bilaterální dohodu o právní pomoci, a připomněla předchozí případy Rusů Viktora Buta a Konstantina Jarošenka. Ty americké soudy odsoudily k dlouholetým trestům vězení poté, co byli "násilně vyvezeni do USA ze třetích zemí a odsouzeni na základě pochybných obvinění".

"Nejenže nás neinformují o výhradách vůči našim občanům, ale ani neuvědomují o jejich zadržení," postěžovalo si ruské ministerstvo a opět naléhavě doporučilo Rusům, aby si vzali k srdci výstrahu o rizicích zahraničních cest, "pokud máte podezření, že americké justiční orgány mohou mít vůči vám nějaké výhrady".

But se jako obchodník se zbraněmi v Thajsku chytil do léčky zosnované americkými agenty, zatímco Jarošenko, zadržený v Libérii, si odpykává trest za pašování pěti tun kokainu.

Butův příběh inspiroval Hollywood k natočení filmu Obchodník se smrtí s Nicolasem Cagem v hlavní roli.