Hlavní obsah
Kamala Harrisová Foto: Elijah Nouvelage, Reuters

Kamala Harrisová: Kdo je Bidenova viceprezidentka, která přepisuje dějiny

Americká senátorka Kamala Harrisová se vítězstvím v prezidentských volbách v listopadu 2020 stala první ženou ve funkci viceprezidenta USA. Je součástí volebního dua Demokratické strany, do kterého ji přizval prezidentský uchazeč Joe Biden, který dle projekcí zvítězil.

Kamala Harrisová Foto: Elijah Nouvelage, Reuters

Reklama

Kamala Harrisová: Kdo je Bidenova viceprezidentka, která přepisuje dějiny

Nominaci Demokratické strany Harrisová získala poté, co si ji prezidentský uchazeč Joe Biden vybral za svého „running mate“ – partnera na volebním lístku, který se uchází o pozici viceprezidenta.

Harrisová byla v roce 2020 třetí ženou v americké historii (a první ženou tmavé pleti), která získala viceprezidentskou nominaci v některé ze dvou hlavních politických stran ve Spojených státech. Předchozí dvě – Geraldine Ferrarová v roce 1984 za demokraty a Sarah Palinová v roce 2008 za republikány – ve volbách neuspěly.

Soupeřem dua Biden–Harrisová byla Republikánská strana, která do prezidentského klání nominovala úřadujícího prezidenta Donalda Trumpa. Stejně jako před čtyřmi roky mířil do voleb s Mikem Pencem, ten obhajoval viceprezidentskou funkci.

Z Kalifornie do Kanady a zpět

Kamala Devi Harrisová se narodila 20. října 1964 v Oaklandu ve státě Kalifornie. Její matka Shyamala Gopalanová přicestovala do USA v 19 letech z Indie a stala se bioložkou zabývající se výzkumem rakoviny prsu. Podobnou životní cestu absolvoval i otec Harrisové. Donald Harris pochází z Jamajky, je ekonom a emeritní profesor Stanfordovy univerzity. Její mladší sestra Maya působila jako jedna z poradkyň Hillary Clintonové při prezidentské kampani v roce 2016.

Když bylo Harrisové 7 let, její rodiče se rozvedli a vychovávala ji matka. Ve 12 letech se přestěhovala do Montrealu v kanadské provincii Québec, kde její matka dostala nabídku na výzkum v nemocnici a také na vyučování na McGillově univerzitě.

Harrisová vystudovala politologii a ekonomii na Howardově univerzitě ve Washingotonu, D.C., poté získala doktorát z práv na Kalifornské univerzitě. Po studiu působila na úřadech okresního návladního v kalifornských okresech Alameda a San Francisco, poté na radnici San Francisca.

První žena ve svých funkcích

V roce 2003 se ucházela o funkci okresního návladního San Francisca, ve volbách se postavila svému bývalému šéfovi Terenci Hallinanovi. Kritizovala jej za to, že výrazně zaostává v podílu zločinů, v nichž byl pachatel usvědčen, ve srovnání s celostátním průměrem. Harrisová volby vyhrála a stala se první ženou na pozici okresního návladního San Francisca.

Její platforma prosadila „druhou šanci“ pro pachatele usvědčené z braní drog, pokud šlo o jejich první přestupek. Získali příležitost dokončit středoškolské vzdělání a získat zaměstnání.

Svou funkci po čtyřech letech Harrisová obhájila, v roce 2010 pak byla za Demokratickou stranu zvolena státní zástupkyní Kalifornie. Žádná žena před ní na tento post v nejlidnatějším americkém státě nedosáhla. V této době se rovněž seznámila s Joem Bidenem a zejména s jeho nyní již zesnulým synem Beauem, který byl státním zástupcem státu Delaware.

Harrisová jako státní zástupkyně bojovala za právo osob stejného pohlaví na sňatek a prosazovala zlepšení dostupnosti zdravotního pojištění (označované jako Obamacare). Úřad obhájila v roce 2014.

Ve stejném roce si vzala právníka Douglase Emhoffa, přičemž je oddávala mladší sestra Harrisové. Emhoff již má ze svého prvního manželství syna Colea a dceru Ellu.

Joe Biden a Kamala Harrisová se na sebe usmívají po debatě v rámci demokratických primárek, v nichž ale ve skutečnosti byli ostrými soupeři.

Foto: Mike Blake, Reuters

O dva roky později byla za Kalifornii zvolena senátorkou. Zaměřovala se na zvýšení minimální mzdy a hájení práv imigrantů. Jako členka výboru pro justici se také účastnila slyšení při nominacích soudců.

Ve známost vešla zejména ostrými otázkami, které kladla Brettu Kavanaughovi. Ten byl nominován Republikánskou stranou do Nejvyššího soudu, při potvrzovacím slyšení však měl obtíže reagovat na otázky Harrisové týkající se jeho údajné dohody s právníkem prezidenta Trumpa, že v případě zvolení bude Kavanaugh Trumpa chránit před tzv. Müllerovým vyšetřováním.

Prezidentské volby

V lednu 2019 oznámila, že se bude ucházet o prezidentskou nominaci demokratů pro volby v roce 2020.

Věřím, že potřebujeme bezpečnou hranici, ale musí to být rozumná ochrana hranic. Nemohou být otevřené, musí být chráněné. To platí pro všechny státy, každý definuje své hranice. Neměli bychom ale vytvářet nástroje, které se snaží nechávat lidi na druhé straně kvůli nacionalistickým tendencím, které se současný prezident snaží prosazovat.
Kamala Harrisová v roce 2019

V průběhu demokratických primárek Harrisová zaujala svým vystupováním při debatách i kritikou Joea Bidena, jehož pravou rukou se nakonec stala. Z boje o Bílý dům odstoupila v prosinci 2019, což zdůvodnila nedostatkem prostředků na kampaň. Později právě Bidena veřejně podpořila.

V srpnu 2020 Joe Biden oznámil, že Harrisovou vybral jako svou viceprezidentku. O několik dní později vystoupila na celonárodním sjezdu Demokratické strany.

„Bojovala jsem za děti a oběti sexuálního obtěžování. Bojovala jsem proti nadnárodním gangům. Podala jsem si největší banky, pomohla porazit jednu z největších na profit orientovaných univerzit. Poznám predátora, když ho vidím,“ pronesla ve své řeči, při níž přijala nominaci na viceprezidentku.

Zvýšený zájem o poštovní hlasování místo návštěvy hlasovací místnosti ve Volební den 3. listopadu způsobil, že výsledky přicházely postupně mnoho dnů. Trump to odmítal tolerovat, ačkoliv šlo o záležitost každého státu, jakými zákony nastaví pravidla voleb. Další den brzy ráno se prohlásil za vítěze, jelikož v té době byl ve vedení, ačkoliv hlasů nebylo sečteno mnoho.

Ve Spojených státech volí občané společně dvojici prezident–viceprezident. Samostatně probíhají až volby ve Sboru volitelů.

Právě proto, že zejména voliči Bidena a Harrisové hlasovali poštou či svůj hlas, ve státech, které to umožňovaly, odevzdaly do volebních místností dříve, se postupně Trumpův náskok v mnoha státech ztenčoval, až se v nich do vedení dostal Biden. Po téměř 5 dnech od Volebního dne začal být Biden považován za vítěze, postupně jednotlivá média sledující průběh sčítání a statistiky rozhodnutí jednotlivých složek populace nabírala na jistotě a předpovídala Bidenův triumf.

Trump se s tím nesmířil a nepokračoval v tradici veřejného uznání své porážky. Naopak jeho právní tým začal útočit na státy, v nichž zvítězil Joe Biden. A kde to bylo možné, jako v Michiganu či Georgii, požadoval přepočet hlasů. Výsledek však nikde nebyl zvrácen, státy postupně vyhlašovaly oficiální výsledky. Biden obdržel přes 81 milionů hlasů, více než jakýkoliv prezidentský kandidát v amerických dějinách. Donalda Trumpa porazil o více než 7 milionů hlasů.

Sečtení hlasů a oficiální výsledky ze všech 50 států a hlavního města Washingtonu, D.C., které získalo volební právo pro prezidentské volby v 60. letech 20. století, přiřkly dvojici Biden–Harrisová 306 hlasů, týmu Trump–Pence 232 hlasů.

Na rozdíl od roku 2016, kdy Trump stejným poměrem měl zvítězit na Hillary Clintonovou, tentokrát všichni volitelé odevzdali v prezidentské i viceprezidentské volbě hlas právě tomu člověku, kterému měli dle výsledku ze svého státu.

Hlasy Sboru volitelů oficiálně stvrdil Kongres na společném hlasování trvajícím od 6. do 7. ledna. Certifikace obvykle trvá jen desítky minut, v tomto případě však někteří členové Republikánské strany v obou komorách Kongresu plánovali výsledky z některých států napadnout.

Ve stejné době promlouval Donald Trump k tisícům svých příznivců nedaleko Bilého domu. Jeho slova, stejně jako projevy jeho blízkých spolupracovníků, si šlo snadno vyložit jako povzbuzení k útoku na blízký Kapitol, kde Kongres právě zasedal. „Nikdy si svou zemi nevezmete zpět slabostí. Musíte ukázat sílu, musíte být silní,“ prohlásil.

Když Trump odešel zpět do Bílého domu, dav překonal zátarasy okolo Kapitolu, utábořil se na schodech před budovou a poté i násilně vnikl dovnitř. Výsledkem byla rozbitá okna, dveře, poškozené či přímo ukradené vybavení Kapitolu a 5 mrtvých, z toho 1 zasahující policista a 4 demonstranti. Členové obou komor Kongresu byli ukryti na tajném místě, schůze po několika hodinách pokračovala.

Útok na Kapitol začal být označován za pokus o organizované povstání. Sněmovna reprezentantů považovala Trumpova slova za porušení prezidentského slibu a podněcování ke vzpouře. Byl spuštěn proces ústavní žaloby (impeachmentu). Trump jako první prezident USA čelil žalobě podruhé.

 Kamala Harrisová se zdraví se končícím viceprezidentem Mikem Pencem krátce před složením slibu viceprezidenta USA

Foto: Kevin Lamarque, Reuters

18. ledna 2021 složila Harrisová pozici senátorky za Kalifornii po čtyřech letech v úřadu. Nedokončila tak šestileté funkční období.

Viceprezidentka Harrisová

20. ledna 2021 složila slib a stala se 49. osobou ve viceprezidentském úřadu. Je první ženou, která v amerických dějinách dosáhla na tak vysokou funkci.

Jedním z prvních počinů byl přednes textu slibu, kterým byli uvedeni do funkce tři noví senátoři. Mezi nimi byl i Alex Padilla, který nastoupil na uvolněné křeslo senátora za Kalifornii po Harrisové.

Ze své funkce předsedá jednáním Senátu. Při nástupu do úřadu bylo 50 senátorů z Republikánské strany, 48 z Demokratické strany a 2 nezávislí, oba však obvykle názorově blízcí demokratům. Při vyrovnaném hlasování 50:50 připadá právě viceprezidentovi rozhodující hlas.

19. listopadu 2021 na ni prezident Joe Biden dočasně přenesl pravomoce svého úřadu, když podstoupil kolonoskopické vyšetření vyžadující anestezii. Tuto proceduru umožňuje 25. dodatek americké ústavy, Biden ji využil jako třetí prezident. Po zákroku si výkon funkce vzal zpět, Harrisová byla výkonnou prezidentkou 85 minut.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků