Článek
Proč už nepokračujete?
Postupně se to vyvíjelo. Už před čtyřmi lety jsem znovu nekandidoval do Senátu, protože politika přestala být konstruktivní a stala se populistickou. A dnes? Možná je to i otázka věku. Chci si ještě užít dalších minimálně dvacet let a trochu si zasportovat. Pokud ale někdo projeví zájem o mé zkušenosti, tak rád pomůžu.
Původním povoláním jste lékař. Nezvažujete ještě návrat do zdravotnictví?
Nebudu říkat, že už nechci nic dělat. V každém případě ale stále můžu hrát tenis a lyžovat. To jsou dvě věci, které bych teď rád dělal víc.
Teď už (na prezidenta) kandidovat nebudu. Adeptů se ještě vyrojí mraky.
Když se ohlédnete, co byl největší zážitek v politice?
V každém případě listopad 1989, protože návrat k demokracii byl unikátní. Ukázalo se ale, že lidé na to nejsou ještě dostatečně naladěni. Čtyřicet let komunistické diktatury nám dalo hodně zabrat. Nejdříve jsem s nadsázkou tvrdil, že dvě generace musejí umřít, aby se demokracie opravdu zažila. V roce 2005 jsem říkal, že to musejí být tři generace, a když teď vidím, co se děje, tak si myslím, že to musejí být generace čtyři.
Před sedmi lety jste se pustil i do prezidentských voleb. Neuvažujete o tom znovu?
Tehdy mi nedošlo, že vůbec nemám podporu Petra Nečase, šéfa naší partaje. Kdybych to byl tušil, tak bych tu kandidaturu vůbec nezvedl. A teď už kandidovat nebudu. Adeptů se ještě vyrojí mraky. Kdekdo si myslí, že to jde snadno zvládnout, ale já už se do toho pouštět nebudu.