Hlavní obsah
Volby 2020: Jak probíhají volby do krajských zastupitelstev Foto: Novinky

Jak probíhají volby do krajských zastupitelstev

Volby do krajských zastupitelstev se konají každé čtyři roky. Volby probíhají během posledních 30 dnů před uplynutím volebního období, přesné dny voleb stanovuje prezident republiky.

Volby 2020: Jak probíhají volby do krajských zastupitelstev Foto: Novinky
Jak probíhají volby do krajských zastupitelstev

V dubnu 2020 vyhlásil prezident Miloš Zeman dny konání krajských voleb pátek 2. října a sobotu 3. října 2020. První den probíhá hlasování od 14:00 do 22:00, druhý den od 8:00 do 14:00. Volí se ve všech krajích s výjimkou Prahy.

Současně se ve třetině republiky konalo první kolo voleb do Senátu.

>> Volby 2020 | Volební výsledky do krajů a do Senátu

Aktivní volební právo

Právo volit má každý občan ČR, který alespoň ve druhý den voleb dosáhl nejméně 18 let věku a je přihlášen k trvalému pobytu v obci náležící do územního obvodu kraje.

Překážky výkonu volebního práva ve volbách do krajských zastupitelstev dle zákona č. 130/2000 Sb.
Zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu výkonu trestu odnětí svobody,
omezení svéprávnosti k výkonu volebního práva,
zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu,
výkon služby vojáka z povolání v zahraničí nebo výkon služby vojáka v záloze v zahraničí.

Ve vyhrazeném prostoru vkládá volič do úřední obálky 1 hlasovací lístek. Na něm může zakroužkováním pořadového čísla označit nejvýše 4 kandidáty, kterým dává přednost. Na kandidátní listině strany, hnutí či koalice může být uvedeno nejvýše o 5 kandidátů více, než kolik činí počet členů volených do příslušného zastupitelstva kraje.

Voliči, který nemůže volit ve volebním okrsku, v němž je přihlášen k trvalému pobytu, vydá obecní úřad na jeho žádost voličský průkaz. O ten lze žádat osobně u obecního úřadu do uzavření stálého seznamu voličů (30. 9. 2020 v 16:00) nebo podáním nejméně 7 dní předem v listinné podobě s úředně ověřeným podpisem či elektronicky přes datovou schránku.

S voličským průkazem lze volit v kterémkoliv volebním okrsku na území kraje, v němž je volič přihlášen k trvalému pobytu.

Ve volební místnosti se volič prokazuje platným občanským průkazem či cestovním pasem ČR. Zastoupení není přípustné. Volič může ze závažných důvodů požádat obecní úřad a ve dnech voleb okrskovou volební komisi o umožnění hlasování mimo volební místnost, a to pouze v územním obvodu volebního okrsku, pro který byla okrsková volební komise zřízena.

Pasivní volební právo

Členem zastupitelstva může být zvolen každý volič, funkce je však neslučitelná s funkcí na ministerstvu, ústředním orgánu státní správy, orgánu státní správy s celostátní působností či mj. funkcí v orgánu, jehož územní působnost se alespoň zčásti kryje s územní působností kraje.

Uvolní-li se mandát v zastupitelstvu kraje v průběhu funkčního období, nastupuje na něj náhradník ze stejné politické strany, hnutí či koalice podle pořadí na hlasovacím lístku. Není-li žádný náhradník, mandát zůstává uprázdněn do konce funkčního období zastupitelstva.

Každá kandidující politická strana, politické hnutí nebo koalice je povinna si pro financování volební kampaně nejpozději do 5 dnů ode dne vyhlášení voleb zřídit účet umožňující bezplatný a nepřetržitý přístup třetích osob k zobrazování přehledu platebních transakcí na tomto účtu. Pro krajské volby 2020 jsou účty přístupné zde.

Rozdělení mandátů stranám, hnutím a koalicím

Krajská zastupitelstva čítají 45 členů (v kraji do 600 tisíc obyvatel), 55 členů (v krajích s 600 tisíci až 900 tisíci obyvateli) nebo 65 členů (v krajích nad 900 tisíc obyvatel). Lidnatost se zjišťuje každých 10 let sčítáním lidu.

Stanovený počet mandátů v zastupitelstvu kraje se rozdělí politickým stranám, politickým hnutím a koalicím jen v 1 skrutiniu (výpočtu rozdělení mandátů). Do skrutinia postupují ty strany a koalice, které v rámci kraje získaly alespoň 5 % ze všech platných hlasů.

Počet platných hlasů postupující strany se dělí podle upraveného D'Hondtova dělitele. Dělí se postupně 1,42; 2; 3 a dále vždy číslem o 1 vyšším. Tím se liší od klasického D'Hondtova dělitele, který začíná jedničkou a používá se v ČR v komunálních volbách.

Každé straně se vypočte tolik podílů, kolik kandidátů nominovala. Nezapočítají se odvolaní a ti, jež se kandidatury vzdali. Z těchto podílů se hledá tolik nejvyšších hodnot, kolik mandátů se v rámci kraje rozděluje.

Pro příklady byl vybrán kraj s nejmenším možným zastupitelstvem (s 45 členy). Liberecký kraj použit náhodně, autor je Pražan.

Příklad dělby mandátů mezi strany v Libereckém kraji ve volbách v roce 2020
V Libereckém kraji se rozdělovalo 45 křesel v krajském zastupitelstvu.
Hranici 5 % překročilo celkem 5 stran a žádná koalice.
Byli jimi Starostové pro Liberecký kraj (38,57 %), ANO 2011 (17,85 %), Česká pirátská strana (9,86 %), ODS (8,59 %) a SPD (6,09 %).
Výpočtem nejvyšších podílů se zjistilo, že SLK náleží 22 mandátů, ANO 2011 má 10 křesel, Piráti a ODS po 5 zastupitelích a SPD získává 3 mandáty.

Jak kandidát dosáhne na mandát

Vstupní pořadí kandidátů do voleb za každou stranu, hnutí či koalici stanovuje kandidátní listina. U stran, které díky svým podílům dosáhnou v kraji na mandát, se funkce poslance přiděluje podle pořadí na kandidátní listině.

Pokud však některý z kandidátů obdržel takový počet přednostních hlasů, který činí nejméně 5 % všech platných hlasů pro svou stranu či koalici v rámci kraje, získává mandát on bez ohledu na pořadí na kandidátní listině.

Pokud více kandidátů obdrželo takový počet přednostních hlasů, připadají mandáty nejprve těmto „preferovaným” kandidátům postupně v pořadí podle nejvyššího počtu přednostních hlasů. Při shodném počtu přednostních hlasů rozhoduje vyšší pořadí kandidáta na listině.

Příklad dělby mandátů mezi kandidáty ODS v Libereckém kraji ve volbách v roce 2020
ODS získala z 45 křesel v zastupitelstvu celkem 5 míst. V kraji obdržela 11 932 hlasů.
5 % z tohoto počtu je 597. Tedy kandidáti, kteří obdrželi více „preferenčních hlasů“, mohou přeskočit kolegy umístěné výše na kandidátní listině.
Přednost od více než 5 % voličů ODS získali 4 kandidáti.
Nejvíce „preferenčních hlasů“ získal lídr kandidátky Dan Ramzer. Dostal 1 196 hlasů.
Na druhé místo celkového pořadí se dostal Vít Němeček se 792 hlasy. Na kandidátce přitom byl zařazen na 5. místo.
Za něj se ziskem 748 hlasů zařadil Petr Beitl, původně 6. jméno na listině.
Největší skok voliči umožnili Jiřímu Čeřovskému. 735 hlasů jej vystřelilo z původně 12. místa na výslednou čtvrtou příčku, tedy i do krajského zastupitelstva.
Tím byli vyčerpáni všichni kandidáti, kteří byli upřednostněni alespoň pěti procenty voličů. Jeden zbývající mandát tak připadl nejvýše postavenému dosud nevybranému kandidátovi z listiny.
Jelikož jednička kandidátky Ramzer už své místo získal díky přednostním hlasům, pátým zastupitelem za ODS se stal 2. muž listiny – Vladimír Richter.
Zbývající jména se postupně dle pořadového čísla na kandidátní listině stala náhradníky.

Nové volby

Pokud se počet členů zastupitelstva sníží o více než polovinu oproti počtu stanovenému zákonem a nejsou-li náhradníci na uprázdněná místa, zašle ředitel krajského úřadu dotčeného kraje návrh na vyhlášení voleb Ministerstvu vnitra.

Ministr ve stanovené lhůtě vyhlásí nové volby. Ty se však nemohou konat během posledních 6 měsíců funkčního období zastupitelstva.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků