Den jako každý jiný. Hrálo se čtvrtfinále FA Cupu mezi domácími Bolton Wanderers a Stoke City. Mělo to však jednu chybu. Stadión o maximální kapacitě 70 tisíc lidí zaplnilo o neuvěřitelných 15 000 diváků více. Domov jednoho z anglických klubů byl zastaralý, trámy takový nápor nemohly vydržet, až v jedné části tribuny praskly. Následky byly katastrofální - 33 mrtvých a stovky zraněných.

Incident vedl k tzv. Moelwyn Hughesově zprávě, kde se doporučuje omezení velikosti davu na minimum. Hughes, britský člen parlamentu, to navrhl na konferenci o licencování a regulaci sportovišť. Vedlo to ke snížení počtu diváků na Burnden Parku na 25 tisíc. I přesto byl stadión v dubnu roku 1997 uzavřen a o dva roky později zdemolován.

Ibrox postihly pohromy hned tři

Katastrofa na Burnden Park byla největší tragédií v historii britského fotbalu až do roku 1971, kdy došlo k tragédii na stadiónu Ibrox v Glasgow ve Skotsku. Domov klubu Rangers FC postihly celkem tři katastrofy. V roce 1902 se část tribun propadla o 12 metrů kvůli silným dešťům z předchozí noci, zemřelo 25 lidí, zápas se ale i přesto dohrál, aby diváci zůstali na místech a usnadnili tak práci záchranářům.

V roce 1961 zemřeli dva fanoušci při tlačenici na schodišti. Rangers si uvědomil závažnost tohoto incidentu a do zlepšení tribun investoval do té doby nevídaných 150 tisíc liber. Největší tragédie měla ale přijít až o deset let později. 2. ledna 1971 bylo na stadiónu 100 tisíc fanoušků, opět překročení limitu. Zápas probíhal celkem v klidu. Bezbrankový fotbal se blížil ke konci, když v 89. minutě dal soupeř gól.

Fanoušci Rangers se začali zvedat z laviček a pomalu odcházeli ze stadiónu, když náhle jejich favoriti vyrovnali. Vznikl chaos. Fanoušci se chtěli vrátit na tribuny a opěvovat svůj tým, zatímco diváci podporující soupeře chtěli odejít. Část tribuny se náhle prolomila. Zemřelo 66 lidí, z toho pět desetiletých spolužáků z místní školy, a více než dvě stě diváků bylo zraněno.

Největší tragédie se odehrály na afrických stadiónech

Ty největší katastrofy se neděly jen na britských ostrovech, ale v i Africe. Mezi jednu z posledních patří tragédie z roku 2001, která se odehrála na sportovním stadiónu Accra v Ghaně. Domácí do poslední chvíle vedli, ale náhle se skóre obrátilo a prohráli. Fanoušci byli rozhořčeni a začali na hřiště házet vše, co jim přišlo pod ruku včetně sedaček.

V panice na Ellis Park v Johannesburgu zahynulo 43 lidí.

V panice na Ellis Park v Johannesburgu zahynulo roku 2001 43 lidí.

FOTO: fotobanka Profimedia

Odpovědí jim byla policie se slzným plynem. Nastala panika, a protože některé únikové východy byly uzamčené, diváci se neměli jak dostat ven, a k tomu už zdravotnický personál stadión opustil, když byl zápas u konce. Zemřelo 127 lidí, většina ušlapáním. Následně bylo šest policistů obviněno ze zabití těchto obětí.

Ve stejný rok o pár měsíců později se v Jihoafrické republice na stadiónu Ellis Park v Johannesburgu propadla jedna z tribun. Při úprku bylo rozdrceno 43 diváků. Kapacita stadiónu byla kolem 60 tisíců, některé zprávy uvádějí, že ve chvíli propadnutí tribuny byl na místě dvojnásobek fanoušků - téměř 120 tisíc. Vyšetřování se zaměřilo na bezpečnostní stráž, která použila slzný plyn, ale závěr šetření ukázal na podplacený bezpečnostní personál u vchodů, který pouštěl lidi bez vstupenek.

Po sérii katastrof na stadiónech vznikl Zelený průvodce

V 80. letech 20. století došlo asi k největšímu počtu tragédií na stadiónech. Roku 1981 v Řecku na Karaiskakis bylo ušlapáno 21 lidí. v roce 1985 ještě před zahájením evropského poháru v Belgii na Heyselově stadiónu mezi Liverpoolem z Anglie a Juventusem z Itálie zemřelo 39 lidí a 600 bylo zraněno, když se zhroutily stěny pod nátlakem boje fanoušků obou týmů.

Roku 1989 v Anglii na stadiónu Hillsborough při tlačenici přišlo o život 96 diváků, všechno fanoušci Liverpoolu, a téměř osm set jich bylo zraněno, tato katastrofa je dosud nejtragičtější ve fotbalové historii Velké Británie. Během poháru UEFA v Moskvě v roce 1982 se stala podobná událost jako na skotském stadiónu Ibrox, v Rusku ale zahynulo 67 lidí, i když mnozí tvrdí, že jich bylo víc jak 340.

Po událostech v Hillsborough byl vydán Zelený průvodce samotnou vládou Spojeného království, který obsahuje návod, jak správně zajistit divákovi bezpečnost při sportovních utkáních. Například vysvětluje, že je potřeba si pozvat architekta, stavebního inženýra a příslušné úřady, kteří posoudí, kolik fanoušků maximálně tribuny unesou.

Konec dřevěných tribun

V roce 1985 v Anglii na stadiónu Valley Parade během utkání mezi Bradford City a Lincoln City vypukl požár. Bradford měl slavit vítězství fotbalové ligy třetí divize, místo toho ale v ohni našlo smrt 56 lidí a 265 jich bylo zraněno. Ukázalo se však, že majitel stadiónu byl varován, že kdyby došlo k nedbalému pohození cigarety, mohlo by to vést k požáru. Dva měsíce před neštěstím se proto rozhodl nahradit dřevěné pilíře a střechu za ocelové.

Během první půle zápasu už byla pozorována světla naznačující vypuknutí požáru, nikdo tomu ale nevěnoval pozornost. Jeden z diváků nejspíš vyhodil nedopalek cigarety, který propadl otvorem ve stojanu na odpadky až dolů, kde byly papíry a pod nimi už jen dřevo. Pod tribunou začalo hořet, lidé cítili horko a jeden z diváků dokonce běžel pro hasicí přístroj, ale nenašel ho. Za chvíli dorazili hasiči, ale to už byly tribuny v plamenech. Oheň se prý šířil rychlostí blesku. Někteří se snažili házet děti přes zeď, jiní unikly na hřiště a ostatní se v panice snažili dostat ven. Jedním z důsledků této tragédie byl zákaz výstavby nových dřevěných tribun na území Velké Británie.

Nejtragičtější katastrofa se udála už ve starověkém Římě

Za některá úmrtí na fotbalových stadiónech ale nemůže lidský faktor, pohromu několikrát vyvolala sama příroda. V Nepálu roku 1988 na stadiónu v Kathmandu zemřelo 93 lidí a stovky jich byly zraněny, když začali prchat před silným krupobitím, které během zápasu začalo.

Zatím poslední pohroma odehrávající se na fotbalovém stadiónu se stala v roce 2009 při kvalifikaci na mistrovství světa ve fotbale. Zápas skončil 5-0, kdy Pobřeží slonoviny porazilo Malawi. Diváci odcházející z tribun se začali tlačit, někteří popadali na zem. Paniku chtěla ukončit policie se slzným plynem, bylo to ale ještě horší a výsledkem bylo dvaadvacet mrtvých a 132 zraněných. Stadiónu Houphouët-Boigny Arena po vyšetření tragédie byla udělena pokuta ve výši 47 tisíc dolarů.

Díky zřícení jednoduchého amfiteátru se začaly stavět s pevnou konstrukcí a měly omezenou kapacitu. Amfiteátry jsou vlastně předchůdci stadiónů.

Díky zřícení jednoduchého amfiteátru se začaly stavět s pevnou konstrukcí a měly omezenou kapacitu. Amfiteátry jsou vlastně předchůdci stadiónů.

FOTO: fotobanka Profimedia

Nic z výše zmíněných ale nepředčí katastrofu z dob starého antického Říma a doufejme, že se tomu ani tak nestane. V roce 27 se, zřejmě levně postavený, amfiteátr zhroutil ve chvíli, kdy na něm probíhaly gladiátorské hry. Z celkových padesáti tisíců diváků nalezlo v troskách smrt 20 tisíc lidí. Pro budoucnost stadiónů to mělo pozitivní ohlas. Římský senát rozhodl, že na stadión mohou jen lidé, kteří mohou zaplatit vstup, a dále rozhodl, že všechny amfiteátry se budou stavět pouze na pevných základech a budou pravidelně kontrolovány.