Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Ondřej Hájek, ČTK

Zavřené školy znepokojují odborníky. Obavy z prohlubování rozdílů mezi žáky sílí

Ačkoli se žáci měli podle původních optimistických plánů vrátit do škol 2. listopadu, nakonec se to kvůli epidemiologické situaci nestalo. Zavřené zůstávají též 1. stupně ZŠ, přidaly se k nim i školy speciální. Novinkami oslovení ředitelé a další odborníci se však obávají, že z důvodu distanční výuky narůstají už tak mnohdy značné rozdíly ve vzdělávání mezi jednotlivými školáky.

Ilustrační foto Foto: Ondřej Hájek, ČTK
Zavřené školy znepokojují odborníky. Obavy z prohlubování rozdílů mezi žáky sílí

Podle prezidenta Asociace ředitelů základních škol a ředitele ZŠ v Klánovicích Michala Černého by se v první vlně otevírání školských zařízení měli do lavic vrátit žáci prvních a druhých tříd, protože tyto děti by neměly zůstávat dlouho na dálkové výuce.

To, že budou začátkem listopadu nakonec stále všechny školy zavřené, podle svých slov čekal a radost z toho nemá. „Proto také při každé příležitosti opakuji, že aspoň pro ty nejmladší by se měly školy otevřít co nejdříve,” řekl Černý Novinkám.

Neprobraná látka není podstatným problémem. Látka se buď dožene, nebo nedožene - a ono se zas nic tak vážného nestane.
Ondřej Šteffl, Scio

Většina povolaných lidí souhlasí, že zvlášť 1. stupeň je poněkud „bit” na tom, že jsou děti stále doma. Často totiž není dobraná látka ani z předchozího ročníku a ne všichni učitelé automaticky distanční výuku zvládají, jinde zase může chybět podpora rodičů. Co to bude znamenat do budoucna?

Některé děti se nespojily se školou

Podle zakladatele společnosti Scio a sítě ScioŠkol Ondřeje Šteffla neprobraná látka není podstatným problémem. „Látka se buď dožene, nebo nedožene - a ono se zas nic tak vážného nestane. Na konci 70. let došlo ke zrušení 9. tříd, děti šly rovnou z osmé na střední a za dva měsíce dohnaly vše, co bylo opravdu potřeba. A co potřeba nebylo, to se nikdy nedohnalo. Není známo, že by tyto děti jako dospělé měly nějaké problémy,” vyjádřil se pro Novinky.

„Opravdu se nestane nic vážného, když se děti nenaučí Přemyslovce, Ruchovce, hlavonožce, Pascalův zákon, konstrukci trojúhelníku podle věty USU nebo větný rozbor. Ale že jsou mezi dětmi, rodinami, školami a učiteli propastné rozdíly, a tím pádem na ně distanční výuka dopadá různě, to je jisté,” dodal.

Hlavním problémem je zkrátka riziko prohlubování rozdílů mezi jednotlivými žáky i školami. Kromě těch nejmenších je to nejsložitější pro žáky 9. tříd, které čekají přijímačky, ale i pro maturanty. „Ty koncové ročníky ani nebudou mít příležitost dohnat manko v příštích letech,” upozornil Černý.

I podle Šteffla je prohlubování rozdílů mezi žáky největší současný problém. „Je podivné, že se ho ministerstvo školství vlastně ani nesnaží řešit. První by do škol přece měli přijít ti žáci, kteří se nacházejí na té špatné straně rozdílů. Ti by měli už teď chodit na individuální konzultace s rouškami, nebo dokonce otestováni. Tak by bylo možné kompenzovat to, co se jim nedostává, když škola nefunguje. Největší škody na jaře utrpěly děti, které se z nějakého důvodu se školou vůbec nespojily. Nejčastěji se mluví o nedostatečném či žádném technickém vybavení či o nefunkčních rodinách, takže na tyto děti je třeba při otevírání škol myslet především. Každá škola od jara přitom ví, které děti to jsou. Takových dětí jsou malé desetitisíce, zatímco jen do prvních tříd chodí celkově sto tisíc dětí,” poznamenal.

„Naopak u těch žáků, kteří distanční výuku zvládají dobře, je na pováženou, zda epidemiologická rizika vyvažují přínos jejich urychleného návratu do školy,” doplnil.

Po deváté večer už by obě strany - učitelé a rodiče - měly nechat komunikaci na zítra.
Michal Černý, Asociace ředitelů ZŠ

Předsedkyně spolku Učitelská platforma Petra Mazancová soudí, že jsme měli rozdíly mezi žáky (školami) i dříve, jen nebyly tolik vidět. „Opravdu jsme jako společnost udělali všechno pro to, aby každé dítě mělo přístup ke vzdělávání? Pořád máme velké rezervy. Učitelé mohou spolupracovat s neziskovkami, které nabízejí doučování, existuje i iniciativa studentů pedagogických fakult. MŠMT by mělo získat ověřená data o počtu nezapojených dětí a snažit se podpořit jejich vzdělávání - nejen podporu technickou a datovou, ale i metodickou pro učitele, jak nejlépe s podobnými dětmi pracovat,” řekla Novinkám.

Chybějící kontakt se spolužáky

Podle učitelky Markéty Soukupové ze Soukromé základní školy ERIZA v Mělníku také záleží, jakou škola zvolila strategii distanční výuky, ale i na jednotlivých učitelích a jejich možnostech. Záleží též na vybavení a přístupu žáků. Rozdíly se i podle ní nyní prohloubí.

„Některé školy mají jen jednou týdně distanční výuku synchronní (online výuka, kdy se učí žáci s učitelem přes nějaké online rozhraní), jiné 50 procent synchronní a 50 procent asynchronní (činnost, kterou dělá žák sám bez dozoru učitele) distanční výuky. My máme jen synchronní - vše dělají žáci ve výuce a jen minimálně přenášíme zodpovědnost na rodiče,” popsala pro Novinky.

Podle její kolegyně, učitelky 1. třídy Jitky Samkové Volemanové, je velkým problémem distanční výuky i přerušení sociálních kontaktů a vazeb na  kamarády, spolužáky, učitele.

„Od počátku prvního ročníku se pracně budují sociální vazby nového kolektivu. Některé děti jsou vázané na své rodiče, mají své rituály, potřebují přesně znát, co na ně ve škole čeká, vstup na plnění povinné školní docházky je pro ně zpočátku velkou psychickou zátěží. Zároveň se tvoří nová pravidla chování a respektu vůči ostatním,” vysvětlila pro Novinky a dodala, že v určitou chvíli, kdy by měla pravidla a zažití nového prostředí začít fungovat, nastoupí distanční vzdělávání.

S tím souhlasí i Šteffl. „Sociální deprivace vede nejen k tomu, že nedochází k sociálnímu učení, ale často i k různé míře poškození psychického zdraví. Mluví se o tom, že nyní až pětina dětí trpí různou mírou deprese,” napsal.

Samková Volemanová vyselektovala to nejdůležitější učivo prvního ročníku, které by měli prvňáci zvládnout. „Důležité je, aby se naučili číst, psát a počítat. Teď jsme ve fázi nácviku čtení genetickou metodou. Rodiče znají metodiku čtení a podporují čtenářskou gramotnost i mimo vyučování. V matematice pracují s reálnými předměty, které počítají. Pracují s jednoduchými slovními úlohami,” shrnula.

Ačkoli jsou nyní školy obecně připravenější než na jaře, i podle ní stále doufají, že se co nejdříve zase otevřou. Zavřené školy jsou specifické zejména pro ty nejmenší žáky, hlavně prvňáky, kteří nemají moc zkušenosti s běžnou docházkou a ani s online výukou z jara, protože to ještě nebyli školou povinné.

„Pro většinu prvňáků je to velký problém, oni i jejich rodiče jsou z toho určitě dost zmatení, zvlášť když nemají staršího sourozence. Rodiče bych chtěl poprosit o pochopení a trpělivost se situací, za kterou nikdo z nás nemůže. Neměli by být příliš zničení, pokud to dětem nejde podle jejich představ. Hlavně by se neměli ostýchat při jakémkoli problému kontaktovat učitele, aby jim poradil. Samozřejmě v rozumnou denní dobu, což platí i pro pedagogy. Po deváté večer už by obě strany měly nechat komunikaci na zítra,” radí ředitel Černý.

Podle Mazancové, která učí na Gymnáziu Josefa Jungmanna Litoměřice, je rovněž důležité, aby si rodiče případně našli nějakou podporu: kamarádka učitelka, kolega z práce s dětmi v distančním vzdělávání, podpůrné skupiny na internetu.

„Dejte dětem čas a prostor. Umožněte jim, aby se mohly učit to, co je zajímá. Dejte jim knížky, čtěte si s nimi. Ale hlavně nepropadejte panice, když jim něco nejde nebo nestíhají to, co po nich zrovna chce učitel. Když se to nenaučí teď, naučí se to později,” poznamenal Šteffl.

Jaké jsou obecně výhody a nevýhody distančního vzdělávání?
Michal Černý, předseda Asociace ředitelů ZŠ
Výhodou je možnost pro každého žáka si individuálně rozvrhnout a naplánovat čas. Dálková výuka může být také příjemnější třeba i pro děti, které se z různých důvodů necítí ve škole dobře.
Nevýhod je více: část učitelů neumí zadávat úkoly dostatečně zajímavě, využívat všechny možnosti, které nám technika nabízí. Výuka se pak mění na monotónní "napiš a pošli". Nad dětmi také není přímá kontrola. Pokud jsou málo motivované pro vzdělávání a rodiče na ně třeba nemají čas, pracují s velmi malou efektivitou a není jak je „donutit”. Účast v online hodinách se také dá různě ošidit, většina z nás zažila děti s vypnutou kamerou, které se výuky ve skutečnosti neúčastnily. A samozřejmě celá řada činností, u kterých je nutný blízký kontakt, se na dálku dělat nedá.
Petra Mazancová, Učitelská platforma
Často mi přijde, že se tu prezenční výuka vnímá jako modla a všichni se máme soustředit na to, abychom se k ní co nejdříve vrátili. Výuka je buď dobrá, nebo špatná. Nekvalitně vedená prezenční výuka se nezlepší přesunutím do systému na dálku a naopak kvalitní učitel dokáže s žáky dobře pracovat i ve výuce distanční. Opravdu se zajímáme o to, zda je naše výuka smysluplná a efektivní - mnohem více, než jsme to kdy dělali ve výuce prezenční.
Ondřej Šteffl, Scio
Výhod je spousta, ale nedostanou se ke každému. Dobře připravená distanční výuka řadě dětí (zejména starších) vyhovuje. Umožňuje vyniknout těm, kterým nesedí školní nadiktovaný režim, pomáhá těm, kteří ve třídě nestíhají, protože si jinak rozvrhují čas nebo zkrátka hledají jiná, originální řešení. Pomáhá rozvíjet četné soft skills (tzv. měkké dovednosti), které jinak škola dětem moc dát neumí: zodpovědnost za vlastní práci, hledání zdrojů, vymýšlení vlastních postupů, sebemotivace, dovednost zorganizovat si čas. Pozitiva jsou i na straně učitelů. Mnozí se naučili nové věci: pracovat s výpočetní technikou, natáčet videa, vybírat látku, která je vhodná pro online výuku, motivovat děti jinak než jen známkou a motivovat děti k samostatné práci. A také rodiče zase mohou vidět, jak se učí ve školách.
Na druhé straně se prudce se rozevírají nůžky mezi těmi, kterým distanční výuka něco dává, a mezi těmi, kdo se nechytají a ztrácejí na ní. Dalším negativem je sociální deprivace dětí pramenící z nemožnosti potkávat se s kamarády, s učiteli, rozvíjet sociální vztahy a sociální dovednosti, což je v jistém věku zejména kolem puberty naprosto klíčové.
Markéta Soukupová, učitelka
Výhody distančního vzdělávání: samostatnost žáků a převzetí vlastní zodpovědnosti za své vzdělávání, umět si rozvrhnout svůj čas, zvýšení počítačové gramotnosti u žáků i u učitelů, zapojení interaktivních programů a vzdělávacích aplikací, učitel se naučí pustit uzdu svého velení a přenechat žákům větší volnost ve vzdělání v rámci možností.
Nevýhody: chybějící sociální kontakt mezi učitelem a žáky a vztah žák-žák, neúplná zpětná vazba při psaní testů.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Související články

Výběr článků