Hlavní obsah
Družice s teleskopem IRAS, která mohla být účastníkem srážky nad Pittsburghem. Foto: Profimedia.cz

Velké satelity se o sebe neroztříštily. Nad USA prosvištěly těsně kolem sebe

Dvě neaktivní družice, které se k sobě řítily po obloze, se v noci na čtvrtek našeho času těsně minuly ve vzájemné relativní rychlosti 53 000 km/h (14,7 km/s) nad Pittsburghem v americkém státě Pensylvánie. Mluvčí vesmírného velitelství US Space Command potvrdil agentuře AFP, že dráhy objektů se sice protnuly, avšak bez jakéhokoli incidentu. Jejich srážka přitom mohla poškodit jiné přístroje na orbitě.

Družice s teleskopem IRAS, která mohla být účastníkem srážky nad Pittsburghem. Foto: Profimedia.cz
Velké satelity se o sebe neroztříštily. Nad USA prosvištěly těsně kolem sebe

Oba zcela neovladatelné satelity kolem sebe 900 kilometrů nad městem Pittsburgh proklouzly podle očekávání ve středu v 18:39 místního času, tedy ve čtvrtek v 0:39 SEČ.

LeoLabs, kalifornská firma na satelitní sledování a monitorování vesmírného odpadu, nejprve vytvořila předpověď, že by se kolem sebe měly prohnat ve vzdálenosti 15 až 30 metrů. Poté přišla s širším rozpětím 13 až 87 metrů, které už srážku téměř vylučovalo. Predikce se ale lišila každých několik hodin.

Jedna z posledních analýz drah družic tvrdila toto: objekty se minou ve vzdálenosti jen 12 metrů, pravděpodobnost kolize je jedno procento. Finální aktualizace ale oznámila jako nejpravděpodobnější vzdálenost bezpečných 47 metrů.

Nejsou nové úlomky, tudíž do sebe ani jemně „nedrcly“

Magazín Forbes připomíná také poslední čtvrteční informaci od LeoLabs, a to, že podle radaru dané společnosti příslušná oblast kolem potenciálního střetu na oběžné dráze „nevykazuje žádné známky nových úlomků“. Čili další důkaz, že se satelity nesrazily.

„Nepozorujeme žádné známky nových úlomků.”

O jaké přístroje šlo? Jedním je americko-nizozemsko-britský vesmírný dalekohled IRAS, který pracoval pouze během roku 1983, přesto stihl při mapování oblohy objevit kometu či protoplanetární disk u hvězdy Vega. Na orbitu byl tento podle agentury NASA první infračervený teleskop vyslán 26. ledna 1983, svoji činnost ukončil 23. listopadu téhož roku.

IRAS

Foto: Profimedia.cz

Druhé zařízení je experimentální vědecký užitečný satelit amerického letectva jménem GGSE-4, vypuštěný v roce 1967 za účelem testování principů konstrukce kosmických lodí.

Smetí na oběžné dráze

Pokud by se mrtvé aparáty střetly, způsobily by až 290 tisíc nových úlomků vesmírného smetí, které by zůstaly na oběžné dráze po celá desetiletí.

Podle portálu Space.com by kolize vytvořila pás suti, který by ohrozil kosmická plavidla a družice celého světa, možná i Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Ta se před desetiletím například mohla srazit s úlomkem z čínské družice.

Důležité je, že se k sobě neblížily nějaké malinké úlomky či trosky, běžně obíhající naši planetu, ale přístroje o plné velikosti. IRAS disponuje rozměry odpovídající menšímu nákladnímu automobilu: 3,6 x 3,2 x 2,1 metru. Váží více než tunu, zatímco GGSE-4 pouze 85 kilogramů.

Podle zpravodajské stanice BBC se jedna z prvních a posledních velkých srážek dvou celých satelitů odehrála v roce 2009, kdy americkou komerční kosmickou loď Iridium zasáhl zaniklý ruský satelit na trase přes Sibiř, což vyprodukovalo tisíce kusů trosek.

Může se hodit:
Termíny jarních prázdnin v roce 2020 ve všech regionech ČR: Jarní prázdniny 2020
Šest prodloužených víkendů: Jak vychází svátky v roce 2020
yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků