Hlavní obsah
Busta římského legionáře, který ve druhém století zemřel pod Pálavou. Vytvořená je podle jeho lebky, která se našla při budování Aqualandu Moravia. Foto: Ondřej Bílek

Vědci znají podobu římského legionáře z Moravy

Vědci už znají podobu jednoho z ochránců Říma, vojáka desáté legie, která chránila nejsevernější hranici říše před divokým germánským kmenem Markomanů.

Busta římského legionáře, který ve druhém století zemřel pod Pálavou. Vytvořená je podle jeho lebky, která se našla při budování Aqualandu Moravia. Foto: Ondřej Bílek
Vědci znají podobu římského legionáře z Moravy

Jeho ostatky se našly před pár lety pohozené v jámě pod vrchem Hradisko u současných Pasohlávek na Brněnsku. Desátá legie tam byla ve druhém století opevněna. Archeologům, antropologům a sochaři se nyní podařilo z torza jeho lebky vytvořit rekonstrukci celého jeho těla. Je jediným Římanem, který prokazatelně pobýval na území Moravy. Již brzy mu budou moci milovníci historie pohlédnout do očí.

Římský voják, a to ve virtuální podobě, bude jednou z největších atrakcí stálé expozice Brána do Římské říše, která vzniká právě u Pasohlávek a připomene nejen desátou legii a četné archeologické nálezy s ní spojené, ale také markomanské války, do nichž se zapojila.

Pohřben bez obřadu

„Současná věda nám pomohla zjistit, že pocházel z oblasti současné Makedonie nebo severního Řecka, bylo mu kolem 25 let a zemřel na jaře. Na jeho kosterních pozůstatcích se nenašly stopy zjevného násilí. Nebyl navíc pohřben žehem, což bylo obvyklé. Jako by byl ve chvatu pouze uložen do jámy pod pevností,“ řekl Právu archeolog Balász Komoróczy z Akademie věd ČR, který se římskému osídlení někdejší Moravy věnuje již přes dvacet let.

Vysvětlil, že k římským legionářům nepatřili jen skuteční obyvatelé Říma, ale obyvatelé celého impéria včetně Galů, Keltů, Syřanů nebo třeba Thráků, jejichž domovem byl severní Balkán, z něhož voják pocházel. Římané byli tedy pestrou směsicí lidí mnoha národů.

Kosterní pozůstatky vojáka se našly při budování Aqualandu Moravia, který je největším vodním světem v Česku. Každý, kdo se ve druhém století po Kristu, tedy za vlády císaře Marka Aurelia, dostal na sever až k Pasohlávkám, byl podle vědců voják nebo pracoval pro ně. „Šlo o konec civilizace. Za pevností byli již jen barbaři,“ vysvětlil archeolog.

Data o neznámém římském vojákovi zapadají do příběhu, který si vykonstruovali. V březnu roku 180 umírá císař Marcus Aurelius a vedení Říma se rozhoduje stáhnout se ze střední Evropy. Desátá legie proto vyklízí svoji pevnost u současných Pasohlávek a přesouvá se na jih. Právě v dubnu či květnu podle analýzy zubů nalezené kostry umírá i voják. Možná zemřel při nějaké potyčce při odsunu a musel být pohřben ve spěchu, vysvětlil Komoróczy.

Legionář Marka Aurelia

Vědci nejprve naskenovali lebku vojáka. Sochař Ondřej Bílek s antropoložkou Evou Vaníčkovou z Laboratoře antropologické rekonstrukce při Moravském zemském muzeu pak vytvořili kopii lebky, kterou doplnili o scházející části, a na tu pak navrstvili umělé svaly, šlachy, kůži a další materiál tak, že na ně z hmoty najednou vykoukl legionář.

Busta bude využita pro vytvoření virtuálního římského vojáka. Poprvé mu budou moci turisté pohlédnout do očí již 23. června při otevření expozice Brána do Římské říše, jejíž vybudování přijde na 30 milionů korun. Další expozice o římském osídlení někdejší Moravy je v zámku v Mikulově. Vrch Hradisko, někdejší pevnost desáté legie, nyní slouží jako vyhlídka.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků