Hlavní obsah
Šedivění vlasů mnohdy způsobuje stres. Foto: Profimedia.cz

Francouzské královně Marii Antoinettě podle legendy zbělaly vlasy přes noc, když roku 1793 čekala na popravu. Zřejmě šlo o příznaky těžké formy šedivění vlasů kvůli stresu. Biologické procesy, které to způsobují, byly dlouho záhadou. Američtí a brazilští vědci ale dospěli k závěru, že na šedivění se podepisuje reakce „bojuj, nebo uteč“ vyvolaná vnější hrozbou. Ověřili to na myších, které po pokusu zešedivěly.

Šedivění vlasů mnohdy způsobuje stres. Foto: Profimedia.cz
Vědci odhalili, proč lidé ze stresu šediví

Výzkumníci z americké Harvardovy univerzity a brazilské Univerzity São Paulo tvrdí, že objevili nejen to, proč stres způsobuje šedivění vlasů (a nakonec případně i úplné zbělení), ale též potenciální způsob, jak to zastavit, aniž bychom museli sáhnout po barvě na vlasy.

Ačkoli to většinou závisí na přirozeném procesu stárnutí a genech, může hrát roli také stres. Dosud jsme si však nebyli jistí, jakým způsobem se to přesně děje.

Vědci podle agentury Reuters zkoumali, jak stres ovlivňuje kmenové buňky ve vlasových folikulech, kde se tvoří melanocyty – pigmentové buňky, jež produkují pigment melanin a dávají vlasům barvu. Lidé mají běžně na hlavě zhruba 100 tisíc vlasových folikulů.

Nyní už víme s jistotou, že stres je zodpovědný za tuto změnu vlasů.
vedoucí studie

Nejprve odborníci zjišťovali, zda pod vlivem stresu může na kmenové buňky ve folikulech útočit imunitní systém. Tato hypotéza se však nepotvrdila. Poté chtěli vědět, jestli šedivění způsobuje zvýšená hladina stresového hormonu kortizolu, což nakonec přímo také ne.

Myš trvale zešedivěla

Nakonec tým zjistil, že klíčovou roli hraje tzv. sympatický nervový systém, který zodpovídá za reakci savců na hrozbu. Tento nervový systém tvoří síť nervů, které se nacházejí i v kůži, kde jako stuhy obepínají folikuly a jsou v těsné blízkosti kmenových buněk melanocytů.

Když vědci vystavili myši krátkodobé bolesti či stresovým podmínkám v laboratoři, tyto nervy uvolnily hormon noradrenalin (norepinefrin). Spolu s uvolněním adrenalinu a kortizolu bila jejich srce rychleji a rostl krevní tlak, což vše dále působilo na nervový systém a tvořilo u myší akutní stres. A po pár týdnech začaly být u tmavých myší jejich chloupky čím dál bělejší...

Samotný noradrenalin byl totiž ve vlasových folikulech absorbován kmenovými buňkami, které slouží jako omezené zásoby k tvorbě melanocytů.

„Některé z těchto kmenových buněk se běžně při regeneraci vlasů proměňují v pigmentové buňky, které dávají vlasům barvu. Pokud jsou však vystaveny noradrenalinu ze sympatického nervu, aktivují se všechny kmenové buňky a promění se v pigment produkující buňky,“ uvedla vedoucí studie Ya-Chieh Hsu z Harvardovy univerzity.

To podle ní znamená, že žádné tyto buňky nezůstanou. „Za několik dní se zásoby pigment regenerujících kmenových buněk vyčerpaly. Když se to stane, nelze pigment obnovit,“ vysvětlila.

Celý stresový proces vyčerpání kmenových buněk značně urychlil. Z toho všeho po ověření na myších badatelé odvodili, že zvyšující se hladina stresu obecně vede k zastavení tvorby buněk s pigmentem – a proto v návaznosti na to mohou vlasy některých lidí začít ztrácet své původní zbarvení.

„Nyní tedy už víme s jistotou, že stres je zodpovědný za tuto konkrétní změnu naší pokožky a vlasů, rovněž i to, jak to funguje,“ konstatovala Hsu podle britské zpravodajské stanice BBC.

Potlačení proteinu jako budoucí léčba?

Hlavní příčinou šedivění vlasů je samozřejmě stále přirozený proces stárnutí. Věkem buňky odumírají, tím ubývá melanin. V některých případech mohou ke ztrátě pigmentu ve vlasech přispět genetické mutace či změny v imunitním systému.

„Kmenové buňky melanocytů se vytrácejí s nastupujícím věkem,“ dodala expertka. Nyní bude podle ní též zajímavé podrobněji zkoumat, zda stres zrychluje ono přirozené stárnutí.

V dalším pokusu vědci podle BBC zjistili, že mohou tyto změny zablokovat tím, že myším poskytnou antihypertenzní léčbu, která léčí vysoký krevní tlak. A pak porovnáním genů myší trpících bolestí s jinými myšmi mohli identifikovat protein zapojený do poškození kmenových buněk stresem.

Když byl tento protein – cyklin-dependentní kináza (CDK) – potlačen, léčba zabránila změně barvy jejich srsti.

„Tato zjištění nicméně v současnosti nejsou léčbou nebo ošetřením šedivých vlasů,“ upozornila Hsu s tím, že objev otestovaný na myších je teprve začátkem na dlouhé cestě, než by se něco takového mohlo aplikovat u lidí. Příslib to ale podle vědců rozhodně je.

Může se hodit:
Termíny jarních prázdnin v roce 2020 ve všech regionech ČR: Jarní prázdniny 2020
Šest prodloužených víkendů: Jak vychází svátky v roce 2020
yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků