Hlavní obsah
Takto by Danuvius guggenmosi mohl vypadat. Foto: Profimedia.cz

V Německu našli fosilie lidoopa, který chodil po dvou

Předchůdci lidoopů a samotných lidí začali chodit vzpřímeně po dvou o pár milionů let dříve, než se dosud předpokládalo. Dosud vědci pracovali s údajem, že předchůdci člověka se postavili na dvě nohy před šesti miliony let. Mezinárodní vědecký tým ale na základě analýz zkamenělých kostí dávných lidoopů, nalezených v jílovišti v Bavorsku, určil, že druh primátů pojmenovaný Danuvius guggenmosi žil před více než 11,5 milionu let a přitom chodil po dvou.

Takto by Danuvius guggenmosi mohl vypadat. Foto: Profimedia.cz
V Německu našli fosilie lidoopa, který chodil po dvou

„Je to hvězdná hodina paleoantropologie a zároveň změna paradigmatu,“ prohlásila podle agentury DPA vedoucí výzkumníků Madelaine Böhmeová z německé Univerzity Tübingen.

Doposud byla vzpřímená chůze charakteristickým znakem výhradně lidí.
Madelaine Böhmeová

Podle magazínu Smithsonian jde skutečně o „zcela nový a úplně jiný“ druh lidoopa, než jaké experti dosud nacházeli a mapovali. Kromě chůze po dvou uměl navíc bez problémů šplhat na stromy, a to samozřejmě s využitím všech svých čtyř končetin.

Měli být v Africe či na Krétě

Nálezy zkamenělin čtyř jedinců – jednoho samce, dvou samic a jednoho mláděte – zpochybňují dosavadní poznatky ohledně evoluce velkých lidoopů a lidí. Zatím se totiž věřilo, že první předchůdci lidoopů, kteří chodili po dvou, se vyskytovali v současné Keni a na ostrově Kréta, přičemž počátky tohoto vývojového stupně se datovaly do období před šesti miliony lety.

Paleontologové našli v Bavorsku zachovalé kosti paží a nohou, obratle, kůstky prstů nohou a rukou. Díky tomu zrekonstruovali, jak se primát Danuvius guggenmosi pohyboval.

Foto: Profimedia.cz

Podle Böhmeové je téměř vyloučené, že by na africkém kontinentu existovali ještě starší lidoopi než ti žijící kdysi na území dnešního Bavorska.

Tým pod jejím vedením v Německu objevil doposud neznámý druh primátů v letech 2015 až 2018.

Danuvius guggenmosi žil před 11,62 miliony let a pohyboval se pravděpodobně vzpřímeně, zároveň uměl šplhat.

„Doposud byla vzpřímená chůze charakteristickým znakem výhradně lidí. Ale Danuvius byl lidoop,“ zdůraznila vedoucí studie.

Některé kosti se překvapivě podobají lidským

V Bavorsku u obce Kaufbeuren paleontologové našli zachovalé kosti paží a nohou, obratle, rovněž kůstky prstů nohou i rukou. Na základě toho dokázali rekonstruovat, jak se Danuvius pohyboval. Zarazilo je, že některé kosti se podobají více těm lidským než těm, jaké mají „běžní“ lidoopi.

Šéfka vědeckého týmu Madelaine Böhmeová

Foto: Profimedia.cz

Danuvius měl páteř dvakrát prohnutou do tvaru písmene S, zatímco lidoopi mají páteř prohnutou jen jednou. Měl ale poměrně dlouhé paže a takzvané chápavé nohy, což ho přiřadilo k lidoopům.

Podle paleoantropologů byl tento „nový předek lidí“ přibližně metr vysoký, samice vážily okolo 18 kilogramů, samci zhruba 31. Živili se tvrdšími částmi rostlin i měkkými listy.

Pradávný samec dostal jméno Udo podle německého zpěváka Uda Lindenberga. Spodní čelist pradávného primáta vědci totiž našli 17. května 2016 – v den, kdy Lindenberg slavil 70. narozeniny.

O svém nálezu vědci informovali v odborném časopise Nature.

Může se hodit:
Termíny jarních prázdnin v roce 2020 ve všech regionech ČR: Jarní prázdniny 2020
Šest prodloužených víkendů: Jak vychází svátky v roce 2020
yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků