Článek
Zachovalou lebku patřící druhu vyhynulých lidoopů známých jako Australopithecus anamensis – neboli australopiték turkanský – žijících až před 4,2 milionu let nalezl mezinárodní vědecký tým na severovýchodě Etiopie.
Je nejstarším známým zástupcem rodu Australopithecus a jedním z prvních zástupců lidské vývojové linie po oddělení od předků šimpanzů.
Žil ve stejnou dobu jako Lucy
Odborníci se původně domnívali, že tento druh byl předchůdcem druhu známějšího australopitéka afarského, kterého proslavil v roce 1974 nález pozůstatků samice pojmenované Lucy. Druh, ke kterému Lucy patřila, byl dlouhá léta mnoha vědci považovaný za ten, ze kterého se před 2,8 milionu let poprvé vyvinul rod Homo, ke kterému patří i člověk.
BEZ KOMENTÁŘE: Vědci objevili téměř celou 3,8 milionu let starou lebku. Podle ní zrekonstruovali obličej předchůdce člověka
Nová fosílie ale na první pohled jednoduchou vývojovou linii, podle které se z australopitéka turkanského vyvinul australopiték afarský a z něj pak první zástupce člověka, rozporuje. Pomocí nálezu se totiž prokázalo, že jiný, dříve nalezený úlomek údajně této lebky ve skutečnosti patřil druhu Lucy – a zástupci obou druhů museli proto na území dnešní Etiopie žít pospolu nejméně 100 tisíc let.
Nalezená lebka podle všeho patřila samci, jehož pozůstatky po smrti odnesla řeka a pohřbila je pod nánosem sedimentů, uvedl server CNN s odkazem na vědce.
Lidé s opičí tváří chodící po dvou
Australopiték žil poblíž velkého jezera v jinak suché oblasti, měl výrazné lícní kosti a velký vystupující obličej, ostatně jako většina zástupců tohoto rodu. V té době již jedinci doslova „slezli ze stromů“ a chodili po dvou nohách, ale stále disponovali, jak potvrzuje i zrekonstruovaná podoba obličeje, „opičími“ rysy tváře, silnými čelistmi a poměrně malým mozkem, připomněl The Guardian.
„Důležité také je, že nové zjištění umožňuje dát tomuto australopitékovi konečně tvář,“ shrnula podle agentury Reuters paleoantropoložka a spoluautorka studie Stephanie Melillová z německého Institutu Maxe Plancka.
