Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz

Učit se cizí jazyk s rodilým mluvčím nemusí být nejefektivnější

Kdo má v plánu začít navštěvovat kurz cizího jazyka, měl by se zamyslet, zda si vybere rodilého mluvčího, nebo českého lektora. Mnoho lidí se domnívá, že studium s rodilým mluvčím je nejefektivnější cestou, jak se daný jazyk dobře naučit či se v něm rychle zdokonalit. To však nemusí být vždy úplně pravda – zvlášť když je zájemce o studium začátečník.

Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz
Učit se cizí jazyk s rodilým mluvčím nemusí být nejefektivnější

Na úvod je třeba zvážit svou výchozí úroveň a ujasnit si motivaci. „Jsem úplný začátečník?“ „Kolikrát jsem se začínal učit anglicky a proč jsem skončil ve fázi ‚nikam to nevede'? „Proč angličtinu potřebuji?“

Jelikož se čeští lektoři jazyk museli nejprve sami naučit a většinou jej i vystudovat, mívají lepší teoretickou znalost gramatických pravidel, při jejich výkladu zároveň dokážou zohlednit vliv rodné řeči – češtiny.

„Až tři čtvrtiny studentů angličtiny s úrovní začátečníků a mírně pokročilých, kteří k nám přijdou, se rozhodnou pro českého lektora a se svou volbou jsou spokojeni. Za rodilého mluvčího jej téměř nikdy nevymění,“ uvedl Kryštof Havlín, ředitel Jazykové školy Presto v Praze.

„Dle norem EU nicméně ‚rodilý mluvčí' není kvalifikace,“ upozornila pro Novinky Dana Štefková z CC školy jazyků v Českých Budějovicích. Správně se podle ní tento pojem ani nesmí inzerovat (např. „hledáme rodilého mluvčího“). Mělo by se jen uvádět, že se hledá učitel na úrovni C2 s pedagogickým vzděláním. „Země původu neurčuje, jestli jste, nebo nejste kvalifikovaný pedagog,“ řekla.

Rodilý mluvčí může být větší motivací

To, že je lektor Čech, navíc neznamená, že by se studenti pouze učili gramatická pravidla a poučky. Zkušení učitelé vědí, jak vést lekce interaktivně a vystavit studenty již od počátku mluvené formě jazyka.

Jestliže student naopak nějaké úrovně cizího jazyka dosáhl a do určité míry si jej zautomatizoval, budou jej zřejmě více motivovat hodiny s rodilým mluvčím, které probíhají celé v cílovém jazyce a představují setkání s jeho autentickou podobou.

Pokud se stane, že student zažádá o změnu lektora z rodilého mluvčího na Čecha, je to zpravidla v situaci, kdy přijde na to, že na tom není jazykově tak dobře, jak si myslel.

Český kontext

Mělo by se vzít v potaz, do jaké míry cíl studia ovlivňuje kontext českého prostředí. Pokud je cílem složit státní jazykovou zkoušku, která je platná jen v Česku, je pravděpodobné, že lektor, který zná její strukturu a ví, jak na ni připravit, se najde spíše mezi Čechy. Stejně tak spíše tuzemský kantor povede firemní kurz právní angličtiny, ve kterém se studenti potřebují naučit mluvit anglicky o českém právu.

Kombinace obou

Na každého při studiu jazyka navíc platí něco jiného. Zatímco někteří odposlouchají mnohé obraty a fráze z běžné konverzace a jazyk používají intuitivně, jiní si libují v gramatických přehledech a definicích. Druhý případ najde větší pochopení u českých lektorů.

„Pokud to studentům časové možnosti dovolí, často doporučujeme variantu studia, která je v mnoha ohledech ideální, a to kombinaci českého lektora a rodilého mluvčího. Český lektor pomůže se studiem nové gramatiky a slovní zásoby, s rodilým mluvčím se mohou věnovat konverzaci, plynulosti a přirozenosti jejich projevu. Je důležité, aby spolu oba lektoři spolupracovali a lekce byly provázané,“ vysvětlila metodička Jazykové školy Presto Hana Sadílková.

Při rozhodování by se ale mělo uvážit i to, že škatulkovat lektory do jedné ze dvou kategorií – český lektor, nebo rodilý mluvčí – pomalu ztrácí smysl. Existují lektoři, kteří jsou sice rodilými mluvčími vyučovaného jazyka, ale v Česku žijí spousty let a mluví plynně česky. A stále více českých lektorů má i několikaleté studijní či pracovní zkušenosti z ciziny.

Mezi lektory najdeme i cizince, kteří vyučují například angličtinu, ale nejsou z anglicky mluvící země. Museli se totiž také jazyk nejprve naučit, disponují proto dobrými teoretickými znalostmi – a protože nemluví česky, jsou si studenti vědomi, že s nimi musí neustále mluvit anglicky a nepomáhat si češtinou, jak to někdy dělají u českých lektorů.

Stavební kameny komunikace a internet

„Během své pedagogické činnosti zaznamenávám změny ve výuce jazyků, a to pochopitelně předně angličtiny. Stává se součástí našeho každodenního běžného života, zároveň je většina pracovních příležitostí spojena s jazykem, který nás potká hned ráno, jen co si koupíme kávu s sebou,“ doplnila pro Novinky učitelka angličtiny Silvie Škardová, která má zkušenosti i s výukou na ZŠ.

„Z mé zkušenosti člověk, který potřebuje aktivně angličtinu pro práci a každodenní komunikaci, potřebuje zároveň základy jazyka od českého učitele. Rodilý mluvčí nedokáže vysvětlit specifika svého jazyka,“ potvrdila.

Škardová tudíž v okamžiku, kdy dokážeme mluvit anglicky o svém životě, zájmech, rozumíme alespoň částečně nahrávkám, doporučuje rodilého mluvčího jako další stavební kámen komunikace.

„Aktivní schopnost komunikace a současnou hovorovou angličtinu obvykle nikdo jiný neposkytne. Počítejte ale s faktem, že rodilý mluvčí mnohdy jen prochází naší republikou a jde dál. Nevýhodou se stává, že se často mění a výsledky práce mohou zmizet. Výhodou mnoha lektorů však je, že mají čas s vámi trávit dlouhé večery,“ radí.

Desatero o rodilých mluvčích podle Silvie Škardové
+ Jsou vtipní a zábavní.
- Vesměs nemají pedagogické vzdělání, neumějí vysvětlovat.
+ Naučíte se, co nenajdete v knížkách (jako slang).
- Základy jazyka nenaučí.
+ Pomohou rozmluvit a opravovat chyby.
- Chybí systematičnost, zpětná vazba a hodnocení.
+ Předají hodně informací o jejich zvycích, regionech, fonetice, nářečí atd.
- Neumějí odhadnout témata podstatná pro naši kulturu, práci...
+ Do budoucna je kam jezdit na dovolenou, často zvou na návštěvu.
- Obvykle jak rychle se objeví, tak rychle i zmizí.

„Myslím, že u kurzů pro dospělé hodiny s lektorem, jehož mateřštinou je cílový jazyk, ale který nemá dostatečnou pedagogickou kvalifikaci, nemají takový přínos, jaký mívaly v dobách před internetem. Nyní se můžete vystavit cílovému jazyku tolika způsoby a bez jakýchkoli limitů, že toto by nemělo pro výběr lektora být určující kritérium,“ přidala na závěr Štefková.

Studium v zahraničí

Další, ale silně související kapitolou je případné studium jazyka v zahraničí. Jak Novinkám již dříve řekl irský lektor Mícheál Úa Séaghdha z Jazykové školy hlavního města Prahy, hlavní výhodou takového studia je opět motivace.

„Nakonec můžeme zvládnout jakýkoli jazyk, když si s tím dáme dost práce,“ tvrdí. Studium v zahraničí podle něj vybičuje k mnohem lepším výkonům než doma.

„Dokonce i zjevné nevýhody, jako jsou finance či zvykání si na život v cizím prostředí, se mohou přetavit ve výhody,“ pokračoval Úa Séaghdha, který se domluví i česky.

„Pro studenty je to velká výzva, roste jejich motivace dosáhnout výsledků.“ Dodal, že není nutné strávit veškeré studium v zahraničí, ale takový čas prý nemůže být promarněný. Je ale důležité udržet zájem i po návratu domů. [celá zpráva]

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků