Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Jaroslav Soukup, Novinky

Sucha sužující Evropu jsou nejhorší od dob Římské říše, prozradily letokruhy stromů

Sucha a vedra, která po roce 2014 sužují Evropu, jsou nejhorší od dob Římské říše. Podle deníku The Guardian to vyplývá ze závěrů studie vzniklé na základě zkoumání letokruhů stromů. Podíleli se na ní i Češi. Otištěna byla v časopisu Nature Goscience.

Ilustrační foto Foto: Jaroslav Soukup, Novinky
Sucha sužující Evropu jsou nejhorší od dob Římské říše, prozradily letokruhy stromů

Vlny veder v minulých letech měly podle vědců devastující dopady v podobě tisíců předčasných úmrtí, zničené úrody či lesních požárů. Nízké hladiny řek místy zastavily lodní dopravu i chlazení jaderných elektráren. Hlavní příčinou jsou vysoké teploty, jež byly v posledních letech zaznamenány po celé Evropě. Klimatologové předpovídají v budoucnu ještě extrémnější a častější vedra a sucha.

„Všichni jsme si vědomi sledu výjimečně horkých a suchých let, která jsme měli v posledních několika rocích,” uvedl profesor a vedoucí studie Ulf Büntgen z Cambridgeské univerzity. „Naše výsledky ukazují, že to, co jsme zažili, je mimořádné. Tato série nemá za posledních 2000 let obdoby,” uvedl. Zkoumané údaje končí rokem 2018, přičemž v letech 2019 a 2020 byla léta v Evropě také velice horká.

Kmeny dubů promluvily

Studie, kterou v pondělí zveřejnil časopis Nature Geoscience, analyzovala 27 000 letokruhů ze 147 dubů. Dřevo z žijících stromů pomohlo určit vývoj sucha v posledním století, pro zbylé období novověku odborníci zkoumali trámy starých budov, jako například kostelů. Data k podobě klimatu ve středověku získali z kmenů dubů, které se dochovaly v říčních naplaveninách či štěrkových korytech. Pro antickou éru pak použili dřevo ze studní.

Vzorky dřeva využité pro rekonstrukci klimatických podmínek ve střední Evropě pocházely z Česka a Bavorska.

Předchozí rekonstrukce klimatu z letokruhů využívaly šířku a hustotu letokruhů k určení teploty. Studie vedená Büntgenem se zaměřila na množství izotopů uhlíku a kyslíku, aby ukázala, kolik vody měly stromy k dispozici. To ve výsledku dalo vědcům představu o míře sucha v daných obdobích. Ukázalo se, že vysoká frekvence sucha v posledních letech byla v Evropě bezprecedentní, dokonce i ve srovnání se dřívějšími zničujícími suchy, jako bylo to v době renesance na počátku 16. století.

Sucho přinesla změna tryskového proudění 

Klimatologové uvádějí, že sucha způsobila změna tryskového proudění a oběhu vzduchu nad kontinentem a že jejich hlavním původcem byla klimatická změna. „Změna klimatu (znamená), že extrémní podmínky budou stále častější, což by mohlo být zničující pro zemědělství, ekosystémy i společnost jako takovou,” dodal Büntgen.

Studie rovněž uvádí, že léta ve střední Evropě se stávají v posledních dvou miléniích čím dál sušší nehledě na současné globální oteplování. Jako důvod tohoto dlouhodobého trendu vědci vylučují sopečnou činnost či sluneční cykly a kloní se k závěru, že je to způsobeno drobnými odchylkami dráhy oběhu Země kolem Slunce.

Zapojení českých vědců

Na studii se podílel také Miroslav Trnka, profesor na Ústavu výzkumu globální změny CzechGlobe Mendelovy univerzity v Brně. Podle něj je strmý nárůst výskytu sucha obzvláště znepokojující v zemědělství a lesnictví. „Bezprecedentní odumírání lesů ve střední Evropě potvrzuje naše výsledky,” uvedl.

Klimatická krize souvisí také s extrémně vlhkým počasím v zimě, připomíná The Guardian. Srážky v Británii 3. října loňského roku byly nejvydatnější od počátku měření v roce 1891. Podle studie zveřejněné minulý týden je v důsledku globálního oteplování třikrát pravděpodobnější, že se takovéto přívaly deště budou opakovat. V roce 2100 bude při zachování současných trendů pravděpodobnost až desetinásobná.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků