Sonda OSIRIS-REx letí se vzorky z planetky Bennu zpět k Zemi

Je to už více než šest měsíců, co kosmická loď NASA jménem OSIRIS-REx sestoupila k asteroidu Bennu a na okamžik se dotkla povrchu, aby nashromáždila potřebné vzorky.

Realizace celého projektu začala v září 2016 vypuštěním sondy, která po dvouleté cestě dorazila začátkem prosince 2018 k Bennu. Poté OSIRIS-REx prováděla průzkum tělesa a připravovala se na splnění hlavního úkolu, odebrání vzorků.

Loni po testovacích přiblíženích k tělesu sonda 21. října provedla úspěšný manévr s nabráním dostatečného množství materiálu z povrchu planetky, připomíná agentura AP.

Hlavní vědec projektu Dante Lauretta podle listu The Guardian odhaduje, že sonda mohla získat 200 až 400 gramů vzorků, většinou drobných kousků, což je každopádně mnohem více než zamýšlených alespoň 60 gramů.

Odebrání nejméně 60 gramů prachu a kamení bylo splněno, ujistil americký vesmírný úřad už loni v říjnu, ačkoli se nejprve objevily zprávy, že část odebraného materiálu z povrchu asteroidu ze zařízení vypadla.

Co se týká aktuální „cesty domů”, aparát byl už téměř 300 kilometrů daleko od Bennu, když v neděli ve 22:00 SELČ spustil svůj hlavní motor a zamířil k Zemi. Stihl pořídit ještě poslední fotografii.

Poslední snímek planetky Bennu od sondy OSIRIS-REx.

V řídícím středisku NASA propuklo osazenstvo v jásot, když přibližně čtvrt hodiny po stanoveném čase pro odlet přišly od sondy údaje potvrzující zážeh motoru.

Vědci mají o materiál z Bennu velký zájem, neboť jim umožní zjistit, jaké chemické látky a horniny planetka obsahuje. Podobná vesmírná tělesa v dávné minulosti totiž s sebou při dopadu na Zemi přinesla organický materiál, který je nutný pro vznik života.

Kromě mechanismu pro odběr vzorků je OSIRIS-REx vybavena i kamerovými systémy, laserovým výškoměrem a dalším zařízením.

Sonda již několik dnů po svém příletu k Bennu ohlásila na tělese stopy vody. Zjistila to spektrometrovým měřením při přibližování k planetce. Přístroje ukázaly, že na asteroidu jsou molekuly obsahující atomy kyslíku a vodíku v podobě hydroxylů, což jsou skupiny jednoho atomu vodíku s jedním atomem kyslíku.

Odborníci se domnívají, že tyto hydroxylové skupiny jsou přítomné ve vodonosných jílových minerálech, což znamená, že těleso Bennu kdysi bylo v kontaktu s vodou. Planetka je sama o sobě příliš malá, aby mohla hostit vodu, takže se předpokládá, že voda byla na mateřském tělese, ze kterého Bennu pochází.

NASA v lednu sdělila, že vědci uvažují o dalším poslání sondy, až odevzdá vzorky z Bennu. Podle nich by novým cílem mohla být známější planetka Apophis, až se za osm let přiblíží k Zemi.

Pokud bude záměr schválen, dorazí OSIRIS-REx k tomuto tělesu v dubnu 2029, a to zhruba týden poté, co planetka podle astronomů ve vesmírném měřítku „těsně“ mine Zemi. Prosmýknout kolem ní by se měla ve vzdálenosti 31 900 kilometrů. To je takřka desetkrát blíže, než kolem naší planety obíhá Měsíc.

Sonda by podle představ týmu mise postupovala obdobně jako u Bennu. Prováděla by s přibližováním postupné pozorování a nakonec by kolem tělesa obíhala.

OSIRIS-REx v září roku 2023 – podobně jako tomu bylo loni v prosinci při přepravě vzorků z asteroidu Ryugu japonskou sondou Hajabusa 2 – pošle vědcům jen malou kapsli se vzorky z Bennu, která má přistát na poušti v americkém Utahu.

Pak už bude mít sonda „volné ruce” na případnou další misi k jiným destinacím – zřejmě minimálně tedy k útvaru Apophis.