Hlavní obsah
Ještěrka zední (Podarcis muralis) Foto: Milan Veselý, Univerzita Palackého

Silně ohrožená ještěrka zední je původní druh a zaslouží si ochranu, tvrdí vědci

Kriticky ohrožená ještěrka zední, jejíž výskyt se v ČR prokázal až v roce 1999, nepatří mezi zcela nepůvodní (uměle vysazené) živočišné druhy. Je původní a zaslouží si ochranu. Po několika letech výzkumu k tomu dospěl tým vědců, který zjišťoval původ malých populací těchto ještěrek ve třech moravských lokalitách.

Ještěrka zední (Podarcis muralis) Foto: Milan Veselý, Univerzita Palackého
Silně ohrožená ještěrka zední je původní druh a zaslouží si ochranu, tvrdí vědci

Výsledky projektu, který vedl Milan Veselý z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, publikoval odborný časopis Mitochondrion.

Odborníci se přiklonili k verzi, že ještěrky zední (Podarcis muralis) už v minulosti na našem území žily a jejich nyní izolované populace jsou blízce příbuzné populacím z nedalekého Slovenska, kam z jihu Evropy zasahuje souvislý areál rozšíření daného druhu.

Ještěrky zední byly koncem minulého století objeveny v opuštěných lomech u Štramberka na Novojičínsku. Později se našly i ve Strejčkově lomu v Grygově na Olomoucku a v lomu Hády na severním okraji Brna. Zoologové si dlouho lámali hlavu, odkud ještěrky vlastně pocházejí a proč nebyly u nás objeveny mnohem dříve.

„Odpověď na to, zda ještěrka zední patří k biogeograficky původním, nebo nepůvodním druhům na území České republiky, je podstatná, protože může hrát roli při stanovení ochranářských priorit i pohledu na historické šíření druhu,“ zdůvodnil význam výzkumu Milan Veselý.

Souvislost s dřívějšími změnami klimatu

Tým odborníků z univerzitních pracovišť Česka a Slovenska zvolil molekulární analýzu a porovnal sekvence DNA ještěrek zedních žijících na Moravě s genetickou informací ještěrek z nejbližších populací na Slovensku, odkud se mohl tento druh plaza v dávné minulosti na území Moravy rozšířit.

Zkoumal také vzdálenější balkánské populace, aby vyloučil možnost umělého vysazení plazů pocházejících z jižní Evropy.

Vědci nakonec dospěli k závěru, že izolovaný výskyt ještěrky zední ve střední Evropě je zřejmě pozůstatkem dřívějších výkyvů okraje oblasti jejího rozšíření, které souvisely s dávnými změnami klimatu a vegetace v této části evropského kontinentu.

Další výsledky ukázaly, že všechny tři známé moravské populace jsou nejpříbuznější populacím ještěrek zedních, které žijí podél řeky Váh a na středním Slovensku.

V lomu u Grygova vysazeny?

V případě lomu u Grygova u Olomouce však vědci nevyloučili variantu, že tam byly ještěrky zední vysazeny v nedávné minulosti uměle, a to po jejich odchycení na Slovensku či ve Štramberku – byly tam totiž objeveny až v roce 2009.

Od 60. let minulého století přitom lokalita patřila mezi oblíbené cíle zoologických exkurzí studentů a pedagogů blízké Univerzity Palackého, jejíž zástupci jsou přesvědčeni, že početná populace ještěrek zedních by neunikla jejich pozornosti.

„Nemáme zde tedy ale zcela nepůvodní ještěrky, které by pocházely z Itálie nebo jiných oblastí Středozemí, jako je tomu na řadě míst v Rakousku, Německu, Švýcarsku, Francii či Velké Británii,“ podotkl Veselý.

Pokud ještěrky zední v dávné minulosti z území stávající ČR zmizely a poměrně nedávno se díky rozšíření z blízkých lokalit opět uchytily, zapadají podle něj do kontextu středoevropské přírody. „Měly by být proto chráněny zákonem,“ zdůraznil.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků