Hlavní obsah

Ekologové sčítají modrásky, značkují je fixou

Právo, Michael Polák

X13. Modrásek bahenní, kterého právě chytila studentka Barbora Svobodová na louce na kraji České Lípy na severu Čech, má na křídlech zapsané zřetelné kódové označení.

Foto: Michael Polák, Právo

Modrásek se zapsaným kódem X13 na křídlech

Článek

Znamená to, že už byl v předchozích dnech chycen a svůj kód dostal. Po opatrném uchycení pinzetou mu ho zapsali lihovou fixkou na křídla. Lapený modrásek se zase rychle vrací k poletování nad loukou, která je mu domovem.

Fix křehkým křídlům neublíží

Tímto způsobem probíhá sčítání modrásků bahenních a očkovaných, které v rámci své diplomové, respektive bakalářské práce provádějí v lokalitě na Kopečku a v Okřešicích u České Lípy dva studenti České zemědělské univerzity (ČZU) Barbora Svobodová a Martin Kolář.

„Číslování je sice trochu titěrná práce, musíme být opatrní, abychom motýla dobře zachytili, ale zapsaný kód křehkým křídlům motýlů nijak neubližuje a neomezuje je,“ vysvětlila Právu Barbora Svobodová.

Foto: Michael Polák, Právo

Barbora Svobodová zkoumá populaci modrásků na loukách u České Lípy v rámci své diplomové práce.

ČZU takto sčítá a mapuje modrásky (i jiné druhy motýlů) na více lokalitách v Česku. Někde výzkum probíhá jako tady coby součást akademických prací, jinde je vyvolán stavební činností nebo je součástí výzkumu chráněných území.

„Cílem studií je zjistit početní stav motýlů na konkrétním místě i ověřit, jak se daří záchranné programy, zda konkrétní druh přibývá nebo ubývá. V případě investorů nám také pomáhají určit, zda některou louku nebo její část lze oželet nebo ne ve prospěch nějaké budoucí stavby,“ vysvětluje Vladimír Vrabec z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU.

Modrásci to mají v životě těžké

Modrásci, které sčítají studenti na Českolipsku, mají velmi složitý životní cyklus. Žijí pravděpodobně jen několik dní a k vylíhnutí potřebují bylinu krvavec, do jejíchž květů kladou vajíčka, a také hostitelská mraveniště, kde je housenka motýla trpěna a krmena až do vylíhnutí z kukly.

Foto: Vladimír Vrabec

I z toho důvodu počty populací modrásků v Česku kolísají. „Když jich je jeden rok hodně, tak si vyžerou zdroje, tedy ta mraveniště, kde parazitují, a další rok je logicky mravenců méně, a tudíž i méně modrásků, kteří se v těch mraveništích vyvíjejí,“ vysvětluje Vladimír Vrabec s tím, že obecně za posledních několik desítek let množství motýlů pokleslo.

Reklama

Související články

Vědci vypustili geneticky modifikované komáry

Geneticky modifikované komáry v rámci kampaně proti malárii vypustili vědci v městečku Bana v západoafrické Burkině Faso. Pokus podle zpravodajského serveru...

Výběr článků

Načítám