Hlavní obsah
Letní roj meteorů jménem Perseidy nabízí zejména za jasné oblohy působivé nebeské představení. Foto: Profimedia.cz

Meteorický roj Perseidy, každoroční nebeská událost, je činný od 17. července do 24. srpna s maximem vždy kolem 12. srpna. Letošní maximum připadá na úterý 13. srpna v 10 hodin SELČ, tudíž noc s největším počtem meteorů bude z 12. na 13. srpna. Ale především už nyní se vyplatí si jevu na obloze více všímat, v sobotu 10. srpna k tomu navíc proběhne první speciální akce pro zájemce.

Letní roj meteorů jménem Perseidy nabízí zejména za jasné oblohy působivé nebeské představení. Foto: Profimedia.cz
Roj perseid pomalu vrcholí

„V nocích kolem maxima lze očekávat až 100 meteorů za hodinu, v praxi jednoho pozorovatele to ale znamená maximálně pár desítek za hodinu, protože nejsme schopni vidět všechny meteory po celé obloze,“ vysvětlil Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Lepší než při maximu, kdy bude rušit Měsíc

Problémem letošního pozorování maxima perseid ale bude Měsíc, který má krátce před úplňkem a bude tak svítit prakticky po celou noc a rušit pozorování, zejména slabé meteory nebudou vidět vůbec.

Pohled na meteorický roj jménem Perseidy

Foto: Petr Horálek

„Škoda, že Měsíc letos tak svítí. Ale příští rok se to zase nádherně vykompenzuje,“ napsal k tomu Novinkám astrofotograf a popularizátor astronomie Petr Horálek.

Vhodnější proto bude podle Suchana pozorovat je ve druhé polovině noci v nocích před maximem, počínaje sobotou, kdy po jedné hodině středoevropského letního času už Měsíc zapadne pod obzor.

Perseidy jsou vidět pouhýma očima, dalekohled není třeba, stačí se dívat kamkoli po celé obloze.

Pozorování nejznámějšího meteorického roje roku je možné z celého území, přesto je dobré zvolit místo mimo města, s dobrým výhledem a pokud možno výše v horách, kde je čistší vzduch a lepší pozorovací podmínky. Perseidy jsou vidět pouhýma očima, dalekohled není potřeba, stačí se dívat kamkoli po celé obloze.

„A možná si i něco přát, i když nepadají hvězdy, ale meteory, svítící stopy velmi malých částeček meziplanetární hmoty, pozůstatky z komety Swift-Tuttle, které se srážejí se Zemí a velkou rychlostí 59 km/s vstupují do atmosféry a shoří. Meteory vypadají jako svítící body, které během pár sekund proletí částí oblohy. Někdy za nimi zbývá ještě pár sekund stopa,“ popsal Suchan.

Kompozitní snímek maxima roje Perseid nad Královou Studňou na Slovensku z roku 2016 zachycuje Mléčnou dráhu a 104 meteorů vylétajících z jednoho místa na obloze – radiantu v souhvězdí Persea. Nejvíce meteorů bude vidět tam, kde neruší světlo měst.

Foto: Petr Horálek

Oblohu s perseidami zpestří prolétající umělé družice, nejnápadnější letní souhvězdí i letní trojúhelník tří nejjasnějších hvězd letní oblohy. A především planety Jupiter a Saturn.

První zmínka o roji již ve 3. století

Meteorický roj perseid je znám už 1761 let. První zmínky pocházejí z poloviny 3. století našeho letopočtu v souvislosti s umučením sv. Vavřince. Ten byl jedním z církevních hodnostářů strážících majetek v římské říši. Při pronásledování křesťanů neuposlechl příkaz krutého římského císaře Valeriána odevzdat církevní majetek vládci a rozdal jej chudým.

Několik dní po jeho popravě 10. srpna 258 podle lidí z nočního nebe padaly třpytivé slzy a od této události jsou perseidy lidově známé jako „slzy svatého Vavřince“.

Že jde o astronomický úkaz, prokázal až italský astronom Giovanni Schiaparelli v druhé polovině 19. století. Jako první našel přímou spojitost meteorů s kometami a určil, že původem perseid je prach z periodické komety 109P Swift-Tuttle objevené americkými astronomy Lewisem Swiftem a Horacem Parnellem Tuttlem roku 1862.

Kometa Swift-Tuttle, jak byla zachycená v roce 1992.

Foto: Profimedia.cz

Perseidy tedy na cestě kolem Slunce za sebou zanechává tato kometa s periodou asi 134 let. Podle Suchana se naposledy u Slunce objevila v roce 1992, znovu se k němu přiblíží roku 2126. Pravidelně nám ji připomíná roj tím, jak Země každý rok mezi 17. červencem a 24. srpnem prochází na své dráze prachovým proudem rozptýleným za ní.

Částice zvané meteoroidy se srážejí se Zemí a v atmosféře zazáří jako meteory. Protože mají rozměry zpravidla menší než zrnka písku a jsou složeny z křehkého kometárního materiálu, při průletu zemskou atmosférou se zcela vypaří.

„Padající hvězdy“ vylétávají jakoby ze souhvězdí Persea, proto se jim říká perseidy.

Rok 4479 horší než vyhynutí dinosaurů?

Výpočty podle informací Astronomického ústavu AV ČR naznačují, že mateřská kometa perseid 15. září 4479 prolétne těsně kolem Země. Existuje i velmi malá pravděpodobnost, že se kometa Swift-Tuttle promění v tu největší perseidu, tedy že se srazí se Zemí.

Perseidy loni nad Mohavskou pouští v USA

Foto: Profimedia.cz

Pokud by k tomu došlo, byla by to ničivější katastrofa než v případě vyhynutí dinosaurů, jádro komety Swift-Tuttle má totiž průměr asi 26 kilometrů, takže energie dopadu by byla několikasetkrát větší než u tělesa, které zničilo dinosaury a dvě třetiny dalších rostlin a živočichů.

„Ale šance, že k tomu dojde, je – naštěstí – zatím opravdu velmi malá,“ dodal Suchan.

Perseidy

Foto: Profimedia.cz

Pozorovat perseidy lze tedy nějakým způsobem prakticky kdekoli v ČR, čtyři akce kolem jejich vrcholu přístupné veřejnosti ale nabízejí také doprovodný program v souvislosti s ochranou nočního životního prostředí a s omezováním světelného znečištění.

1) Den a noc na Jizerce
V sobotu 10. srpna od 11 hodin: pozorování dalekohledy, přes den Slunce, večer noční oblohy, přednášky... Letos v listopadu to bude 10 let, co Jizerská oblast tmavé oblohy byla vyhlášena jako první evropská oblast tohoto druhu a také jako první přeshraniční oblast tohoto typu na světě.
2) Chata Prašivá v Beskydech
Beskydská oblast tmavé oblohy, v sobotu 10. srpna od 19 hodin: přednášky astronoma i kazatele, komentované pozorování noční oblohy.
3) Zhasněte světla, chceme vidět perseidy, Ostrava
V neděli 11. srpna od 19 hodin: přednáška o světelném znečištění a komentované pozorování perseid. V Ostravě-Jih, na kraji Bělského lesa.
4) Noc padajících hvězd, Brno
Brněnská Kraví hora, koupaliště, v pondělí 12. srpna od 22. hodiny do druhé hodiny ranní. Pořádá Hvězdárna a planetárium Brno, na pozorování o půlnoci zhasne hrad Špilberk.
yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků