Hlavní obsah

Raketa Dlouhý pochod odstartovala. Čína chce poprvé přistát na Marsu

Z čínského kosmického střediska Wen-čchang na ostrově Chaj-nan ve čtvrtek 23. července v 6:41 SELČ úspěšně odstartovala raketa Dlouhý pochod 5, která nasměruje k Marsu družici s přistávacím modulem a průzkumným roverem. Jde o první pokus Číny s přistáním na rudé planetě, které se očekává v dubnu či květnu příštího roku.

Raketa Dlouhý pochod odstartovala. Čína chce poprvé přistát na Marsu

Čína plánuje dopravit na Mars robotické vozítko poháněné solární energií ke sběru vědeckých dat. Předpokládá se, že k planetě čínský satelit dorazí v únoru 2021. O přistání na planině Utopia Planitia na severní polokouli Marsu by se Číňané měli pokusit o dva až tři měsíce později.

Svou marsovskou misi Čína pojmenovala Tchien-wen (Tianwen), což v překladu znamená Otázky k nebesům. Inspirací se stala stejnojmenná dlouhá báseň prvního a zároveň nejvýraznějšího básníka staré Číny Čchü Jüana (asi 340-278 př. n. l.).

Americká i arabská sonda

Již v noci na pondělí 20. července odstartovala z japonského vesmírného střediska Tanegašima k Marsu nosná raketa H-IIA s družicí Amal (Naděje). Vyslaly ji Spojené arabské emiráty (SAE). Satelit bude od května příštího roku kolem Marsu kroužit a zkoumat jeho atmosféru.

Svůj šestikolový rover jménem Perseverance (Vytrvalost), zhruba o velikosti automobilu, hodlají letos mezi 30. červencem a 15. srpnem vyslat na Mars také Američané.

Robotické vozítko bude mimo jiné shromažďovat údaje o klimatu a geologii planety a sbírat vzorky hornin a prachu, které by v budoucnu měly být přepraveny na Zemi k analýze. Mise zahrnuje také hledání známek možného minulého života na Marsu.

Žádné jiné zemi než Spojeným státům se dosud nepodařilo na povrch Marsu dopravit aparát, který by následně řádně fungoval. V současné době operují na povrchu rudé planety dvě vozítka amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), a to InSight a Curiosity. Šest dalších zařízení zkoumá Mars z jeho oběžné dráhy; tři jsou americká, dvě evropská a jedno indické.

Aktuální marsovská mise je dalším krokem ambiciózního čínského vesmírného programu. Čína se po někdejším Sovětském svazu a po USA v roce 2003 stala teprve třetí zemí, která dokázala vlastními silami vynést na oběžnou dráhu kolem Země člověka.

V roce 2008 první čínský kosmonaut vystoupil do volného prostoru a loni přistála nepilotovaná čínská vědecká sonda na málo prozkoumané odvrácené straně Měsíce.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků