Článek
„Nemohu ani popsat, jak jsme byli překvapeni,“ přiznala Anna-Lisa Paulová z Floridské univerzity, která je spoluautorkou článku o zmíněných zjištěních.
Podle agentury AP jsou ve čtvrtek zveřejněné výsledky dostatečně slibné na to, že americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) a další instituce si již mohou „představovat budoucí skleníky na Měsíci“.
Vyklíčená rostlina na Měsíci nepřežila noc
Je to poprvé, co vyklíčily rostliny ze vzorků povrchu jiného vesmírného tělesa, než je naše Země, připomíná server CNN. (V roce 2019 sice vyklíčila Číňanům rostlina bavlníku přímo na Měsíci, avšak pouze na palubě sondy – pozn. red.)
Skončily zakrnělé
K pěstování huseníčku rolního použil tým vzorky odebrané na misích Apollo 11, 12 a 17, přičemž pro každou rostlinu byl přidělen pouze gram měsíčního regolitu. Jak NASA, která to financovala, informuje na svém webu, vědci do lunárních vzorků přidali vodu a poté semena. Vše bylo umístěno v laboratoři, denně byl přidáván živný roztok.
| Regolit je označení vrstvy různorodého nezpevněného horninového materiálu, který pokrývá celistvé podloží. Vyskytuje se na Zemi, Měsíci, některých menších planetkách i jiných planetách. Regolit vzniká při dopadech meteoritů různé velikosti, které povrchovou vrstvu neustále převracejí a míchají její obsah s vyvrženým materiálem během impaktu. |
Aktuální rostliny v měsíční půdě a v kontrolních vzorcích vypadaly podle vědkyně Paulové do šestého dne zhruba stejně. Poté se nicméně objevily rozdíly.
Rostlinky huseníčku pěstované v regolitu začaly vykazovat stres, vyvíjely se pomaleji a skončily zakrnělé. I tak ale podle odborníků jde o průlom – jsou nadšení a hodlají pokus zopakovat.
Srovnání 16. den: vpravo huseníček rolní vypěstovaný v měsíčním vzorku. (Huseníček rolní je drobná dvouděložná plevelná rostlina z čeledi brukvovitých, která se používá jako modelový organismus v molekulární genetice rostlin.)
„Tento výzkum má zásadní význam pro dlouhodobé cíle NASA v oblasti lidského průzkumu, protože budeme muset využít zdroje nalezené na Měsíci a Marsu k vývoji zdrojů potravy pro budoucí astronauty žijící a pracující v hlubokém vesmíru,“ prohlásil šéf vesmírného úřadu Bill Nelson.
Doplnil, že výzkum má význam i pro Zemi, jelikož může přispět k zemědělským inovacím, které pomohou pěstovat rostliny v těžkých podmínkách.
Na oběžné dráze pěstují Izraelci vůbec první maso
Již dříve letěly různé druhy rostlin včetně potravinářských plodin třeba na palubě raketoplánu či Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Některé rostliny byly dokonce tehdy použity k prokázání, že měsíční povrch není škodlivý pro život na Zemi.
Astronauti vypěstovali ve vesmíru chilli papričky. Uvařili si tacos
„Rostliny tak pomohly prokázat, že vzorky půdy přivezené z Měsíce neobsahovaly patogeny nebo jiné neznámé složky, které by poškodily pozemský život, avšak dané rostliny byly dříve pouze poprášeny měsíčním regolitem a ve skutečnosti v něm nikdy nebyly pěstovány,“ vysvětlila Paulová.
Proto chtěla s kolegy posunout věci o krok dále a zjistit, zda semena náhodou neporostou i přímo v onom prachu z naší přirozené družice. Podle spoluautora výzkumu Roberta Ferla se tím připravuje budoucím astronautům cesta, aby jednoho dne mohli na Měsíci pěstovat rostliny bohatší na živiny.
Málo vzorků
Jeden z problémů, kterým výzkumníci čelí, je nedostatek měsíční půdy pro podobné experimenty. Na přelomu 60. a 70. let přivezli astronauti NASA z lunárního povrchu 382 kilogramů měsíčních hornin, kamínků, písku a prachu. I proto dostal tým z Floridské univerzity na studii jen gram na rostlinu.
Raketu, která má vynést astronauty k Měsíci, čeká poslední série testů
NASA plánuje dostat lidi na Měsíc v rámci programu Artemis v roce 2025. Naposledy tam astronauti byli v roce 1972 v rámci programu Apollo.
Starship poprvé obletí Zemi v květnu, doufá Musk
