Nebeské představení v noci na pondělí: Geminidy vrcholí jako předvoj Betlémské hvězdy

Geminidy mají letos podle odborníků nejlepší možné podmínky. Maximum je předpovězeno na noc ze 13. na 14. prosince, konkrétně v 1:50 SEČ - v době, kdy je souhvězdí Blíženců nejvýše nad obzorem a na obloze meteory prší nejsilněji. Navíc neruší Měsíc, který je právě v noci maxima v novu.

„V průběhu noci (zejména tedy v časných ranních hodinách) zazáří nad českým nebem, daleko od měst produkujících výrazné světelné znečištění, až desítky meteorů v hodině, za celou noc až 1000 meteorů,” připomíná astronom a fotograf Petr Horálek.

Meteory četně létají desítky hodin před maximem i po něm. Aktivita roje je totiž patrná již od 4. prosince, kdy Země začíná procházet proudem meteoroidů, a v průběhu dní pozvolně stoupá. Poslední meteory roje lze spatřit ještě 17. prosince. Znovu podobné podmínky nastanou až v roce 2023.

„K pozorování roje si kvůli dobrému rozhledu vyberte místo co nejméně rušené stromy či domy, především však co nejdále od světelného znečištění z měst (uvidíte tak i slabší meteory). Nejlépe se úkaz sleduje vleže - doporučujeme tedy nějaké lehátko či karimatku. Během prosincových nocí je také třeba počítat s možným výskytem inverzí, proto je nejlepší vydat se do hor,” radí Horálek.

Název roje Geminidy pochází od latinského názvu souhvězdí Blíženců, z něhož meteory po celou dobu aktivity roje zdánlivě vylétají. V případě Geminid leží toto místo - radiant - východně od dvou nejjasnějších hvězd souhvězdí: Castor a Pollux. Na prosincové obloze vychází souhvězdí Blíženců i s oběma hvězdami už za soumraku, a je tedy vidět celou noc.

Nejvýše nad obzorem pak v polovině prosince bývá kolem 2. hodiny ranní. Tehdy radiant roje v našich zeměpisných šířkách dosáhne výšky kolem 70° nad obzorem. Díky tomu lze v Česku pozorovat maximum roje s četností až 90 meteorů v hodině (většina meteorů zazáří nad obzorem, jen málo z nich pod ním).

První zprávy o roji Geminidy pocházejí z roku 1862. Tehdy byl ovšem roj velmi slabý, frekvence nepřesáhly 30 meteorů v hodině. Teprve ve 40. a 50. letech minulého století se počet meteorů v hodině zvýšil na dvojnásobek a do současných hodnot stoupal až do roku 1990.

„Podle některých modelů je tento nestálý roj právě v maximu a jeho frekvence se budou rok od roku snižovat. Do konce 21. století by pak měl roj skoro zmizet,” poznamenal český popularizátor astronomie.

Ledoprachové částice, které svým hořením při průletu zemskou atmosférou vytvářejí toto nebeské divadlo, pocházejí z tělesa (3200) Phaethon. Zatímco nejběžnějším mateřským tělesem meteorických rojů bývá obvykle kometa, 3200 Phaethon je drolící se planetka. Pomocí družice IRAS ji 11. října 1983 objevili britští astronomové Simon Green a John Davies.

Byť u ní nikdy nebyla pozorovaná vysloveně kometární aktivita, jeví se planetka spíše jako kometa. Jednak svou protaženou dráhou, při níž se Phaethon dostává ke Slunci blíže než jakákoliv jiná planetka, a za druhé svou zásluhou na roji Geminidy. Někteří vědci se domnívají, že jde o fragment planetky Pallas v hlavním pásu asteroidů a že Geminidy jsou způsobeny rozdroleným materiálem tohoto kosmického rozpadu.

Tento asteroid oběhne Slunce jednou za necelých 524 dní. Jeho poslední blízký průlet kolem Země nastal 10. prosince 2007 - při něm minul naši planetu ve vzdálenosti jen asi 18 milionů kilometrů. Další těsné průlety se pak odehrají v letech 2050 a 2060. „Nejblíže k Zemi se v tomto století ocitne až 14. prosince 2093. Tehdy ji od Země budou dělit pouhé tři miliony km. Fyzická srážka se Zemí však nehrozí,” doplnil Horálek.

Pozorování úkazu zvečera za soumraku a krátce po něm doplní nad jihozápadem vzácná konjunkce planet Jupiteru a Saturnu. Planety se k sobě úhlově blíží tak těsně, jako tomu bylo naposledy v roce 1623 - a ještě těsněji v roce 1226.

Nejblíže k sobě budou o týden později po maximu Geminid, v pondělí 21. prosince, a to na pouhých 6’ (jen zhruba pětina úhlového průměru Měsíce v úplňku). Dvojice planet bude toho dne už v 17 hodin jen 10° nad obzorem. V 18 hodin, kdy už bude dostatečná tma, se planety snesou ke 3° výšky nad obzor a o půl hodiny později, v 18:30, zapadají.

Dne 19. listopadu navíc došlo na večerní obloze k blízkému setkání planet Jupiter a Saturn i s Měsícem. „Další setkání Měsíce s Jupiterem a Saturnem nastane ve večerních hodinách ve dnech 16. a 17. prosince,” řekl Novinkám Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Když to tedy počasí dovolí, jsou Jupiter a Saturn nad jihozápadem pozorovatelné denně, ale společně blízko sebe i s Měsícem právě až 16. prosince.

Podobná konjunkce těchto dvou planet je rovněž astronomy považována za pravděpodobný původ Betlémské hvězdy v roce 7 př. n. l. Saturn je považován za „hvězdu Židů“, Jupiter za tu královskou, obě planety se tehdy nacházely blízko sebe v židovském souhvězdí Ryb a nabídly hned tři konjunkce za sebou.