Hlavní obsah
I obří ledovcová plocha Pine Island v západní části Antarktidy ztrácí led mnohem rychleji než dříve. Snímek je z loňského listopadu. Foto: Profimedia.cz

Na čtvrtině západní Antarktidy se povážlivě ztenčuje led

Skoro čtvrtinu ledové pokrývky západní Antarktidy postihuje ztenčení ledu, kvůli kterému jsou ledovce nestabilní. Na některých místech se vrstva ledu ztenčila až o 122 metrů, uvedli vědci z britské Univerzity v Leedsu, kteří danou oblast zkoumají. Informovala o tom zpravodajská stanice CNN.

I obří ledovcová plocha Pine Island v západní části Antarktidy ztrácí led mnohem rychleji než dříve. Snímek je z loňského listopadu. Foto: Profimedia.cz
Na čtvrtině západní Antarktidy se povážlivě ztenčuje led

Postižené ledovce jsou nestabilní, protože kvůli tání a odlamování velkých ledových ker se jejich objem zmenšuje rychleji, než se doplňuje sněžením. Od roku 1992 se toto ztenčování rozšířilo na 24 procent západní Antarktidy.

Největší ledovcové plochy v oblasti – ledovce Pine Island a Thwaites – ztrácejí led pětkrát rychleji než v době, kdy vědecké měření úbytku ledu začalo. Novinky zároveň v únoru informovaly, že právě uvnitř zmíněného Thwaitesova ledovce se tvoří obrovská jeskyně.

Thwaitesův ledovec v Antarktidě. Aktuální snímek od NASA

Foto: NASA/OIB/Jeremy Harbeck

Tým vědců z britského Střediska pro polární pozorování a modelování (CPOM), které na Univerzitě v Leedsu sídlí, nyní využil 25 let satelitního sledování a klimatických modelů, aby vytvořil přehled vývoje sněhové a ledové pokrývky v této oblasti.

Jeho měření rozlišuje mezi krátkodobými změnami způsobenými klimatickými vzorci a dlouhodobými trendy.

„V částech Antarktidy se ledová pokrývka ztenčila o výjimečné množství. Proto jsme chtěli stanovit, jaký úbytek lze připsat na vrub změnám klimatu a kolik je způsobeno počasím,“ řekl hlavní vedoucí studie a ředitel CPOM Andy Shepherd.

Zvyšování hladin moří

Ubývání ledu vede ke zvyšování hladin moří a oceánů po celé zeměkouli, dodal. „Celkově ztráta ledu z východní a západní Antarktidy přispěla od roku 1992 ke globálnímu zvýšení hladiny moří o 4,6 milimetru,“ uvedl Shepherd.

Marcus Engdahl z Evropské kosmické agentury (ESA), který se na studii podílel, zdůraznil význam satelitních misí pro studium naší planety. „Polární oblasti jsou nehostinným prostředím a je krajně nesnadné se tam dostat pozemní cestou,“ zmínil v prohlášení.

„Kvůli tomu je pohled z vesmíru nezbytným nástrojem pro sledování dopadů klimatických změn,“ dodal.

Celá studie se objevila v odborném časopise Geophysical Research Letters a navazuje na předchozí výzkum, který poukazoval na úlohu vody v oceánu ohřáté sluncem při odtávání šelfových ledovců v Antarktidě.

Severozápadní část Rossova šelfového ledovce, který je největším šelfovým ledovcem Antarktidy a jeho celková plocha odpovídá zhruba rozloze Francie, taje desetkrát rychleji, než je celkový průměr, a to kvůli ohřívání oceánské vody sluncem, napsali vědci z Cambridgeské univerzity.

Prudce tající Rossův šelfový ledovec, největší šelfový ledovec Antarktidy

Foto: Profimedia.cz

„Všeobecně se předpokládá, že stabilita šelfových ledovců je spojená s jejich vystavením teplé vodě v hloubi oceánů. Ale zjistili jsme, že při tání šelfových ledovců hraje klíčovou roli také sluncem ohřátá voda u hladiny oceánů,“ uvedl vedoucí této studie Craig Stewart z novozélandského Národního ústavu pro výzkum vody a atmosféry.

Západní Antarktida je označení pro část kontinentu ležící na západní polokouli. Od větší východní ji odděluje Transantarktické pohoří.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků