Hlavní obsah

Mendelova polární stanice už v Antarktidě funguje 15 let

– Brno

Patnácté výročí slaví v úterý polární stanice G. J. Mendela, kterou na ostrově Jamese Rosse nedaleko Antarktického poloostrova provozuje brněnská Masarykova univerzita (MU). Fungovat začala 22. února 2007. Výročí si vědci připomínají i přímo na místě v rámci letošní expedice.

Foto: Masarykova univerzita

Mendelova polární stanice, česká výzkumná stanice v Antarktidě na pobřeží ostrova Jamese Rosse

Článek

Česko se otevřením stanice stalo 26. zemí s vlastní vědeckou základnou na kontinentu, díky ní navíc patří mezi státy s hlasovacím právem v Antarktickém smluvním systému. Antarktida je podle tohoto systému smluv považována za nadnárodní území, které je určené pouze pro vědecké účely. Podepsalo ho 48 zemí.

Výzkumníci z Brna vyrazili do Antarktidy zkoumat vliv podmínek na lidi ve stresu

Věda a školy

Vybudování stanice stálo asi 50 milionů korun. Vědci ji využívají dva až tři měsíce v roce, obvykle od ledna do března, kdy jsou v Antarktidě nejpříznivější klimatické podmínky, protože tam panuje léto.

Foto: Masarykova univerzita

Polární stanice G. J. Mendela

Expedice v ní má zázemí i nyní – polárníci tam vyrazili v polovině prosince, vrátit se mají ve druhé polovině března.

Odběr vzorků a zkoumání vlivu stresu

„Letošní 15. narozeniny stanice si vědci připomenou také přímo na místě a důvod k oslavě bude dvojí, protože v tento den totiž zřejmě dokončí všechny své primární vědecké úkoly a budou se moci vrhnout na sekundární,“ uvedl v pondělí Daniel Nývlt, vedoucí Českého antarktického výzkumného programu v Geografickém ústavu Přírodovědecké fakulty MU.

Roald Amundsen chtěl vždy vyhrát. Před 110 lety stanul na jižním pólu

Historie

Přestože splnění cílů letošní expedice komplikovalo nebývale velké množství sněhu a nezvykle nestabilní počasí, vědci podle Nývlta využili každou chvíli, kdy bylo počasí příznivější, aby stihli odebrat vzorky živé i neživé přírody, posbírat z přístrojů data a realizovat primární měření a průzkumy.

Foto: Masarykova univerzita

Členové expedice na Antarktidu

„Nudit se teď ale rozhodně nebudou, protože každý z výzkumníků i techniků cestuje do Antarktidy s mnohem větší náloží úkolů, než lze reálně zvládnout – částečně pro případ, že něco z plánů kvůli počasí nevyjde, ale i proto, aby se předešlo ponorkové nemoci, na kterou díky tomu není čas,“ vysvětlil Nývlt.

Zajímavé výsledky se podle něj očekávají od výzkumu vlivu stresu na fyzické zdraví pracovníků v polárních oblastech. Při vědeckém pobytu v Antarktidě jsou účastníci expedice vystaveni extrémním podmínkám, navíc téměř izolovaní od kontaktu s rodinou a prakticky se zbytkem světa.

Foto: Masarykova univerzita

Důležitým faktorem pro výzkumy je i počasí.

Foto: Masarykova univerzita

Vědci mj. odebírali vzorky živé i neživé přírody.

To však nutně nemusí u všech vyvolávat stres. Naopak je možné, že se někteří v těchto podmínkách uklidní a za stresor budou považovat spíše návrat do civilizace.

Hledají Mendelovu bustu, měla skončit v močále

Domácí

Aby bylo možné reakce organismu na tuto extrémní změnu ověřit a porovnat, vyplňují účastníci expedice dotazníky a testy pozornosti a jsou také pravidelně monitorováni za pomoci speciálně vyvinutého přístroje Entrant.

Ten měří stres na základě fyziologických parametrů, které souvisí s termodynamickými procesy v organismu.

Foto: Masarykova univerzita
Foto: Masarykova univerzita

Z antarktické expedice

Reklama

Související články

Čeští cestovatelé pokořili jižní pól

Dva dny strávili u jižního pólu cestovatelé Petr Horký a Václav Pištora. Na nejjižnější místo planety Země dorazili oproti původním plánům se zpožděním...

Výběr článků

Načítám