Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: AP

Kosatky urazí tisíce kilometrů. Plavou s kůží na trh

O migracích kytovců z po­lárních vod, kde získávají potravu, do tropických moří, se opakovaně hovoří i ve starých záznamech dávných velrybářů – Basků, Nizozemců či Britů. Rok co rok se na cestu dlouhou až 19 tisíc kilometrů vydávají jak ozubení kytovci, jako jsou vorvani nebo kosatky, tak ti, kteří filtrují potravu kosticemi, keratinovými útvary v tlamě připomínajícími velké, ale ohebné hřebeny.

Ilustrační foto Foto: AP
Kosatky urazí tisíce kilometrů. Plavou s kůží na trh

Až dosud se mělo za to, že poté, co se vykrmí v Arktidě či Antarktidě, putují uvedení pozoruhodní mořští savci do teplejších částí světového oceánu, aby v nich daleko od přirozených nepřátel zdárně porodili potomstvo.

Sledování osm let

Sledovat kytovce na jejich dlouhé plavbě od obrovských plovoucích ker až ke korálovým útesům vědcům pomáhá i soudobá technika. Robert Pitman, mořský ekolog z Oregonské státní univerzity v americkém Newportu, umístil na 62 kosatek dravých obývajících studené vody kolem Antarktidy miniaturní vysílačky, jejichž signál zachycují družice na oběžné dráze kolem Země.

Navíc jednotlivá zvířata určovali podle zbarvení i na celoročně pořizovaných fotogra­fiích, přičemž je sledovali celkem osm let.

Zjistili tak, že kosatky stihnou během 42 dnů doputovat bez přestávky z vod kolem Antarktidy do Jižního Atlantského oceánu a zpět, přičemž urazí těžko uvěřitelných 9400 kilometrů. Až potud žádné překvapení

Co ale badatele zaskočilo, byly snímky čerstvě narozených mláďat kosatek z antarktických vod. Až dosud se mělo za to, že kosatky jako četní jiní kytovci přivádějí mláďata na svět jen v teplých mořích, kde mají tito novorozenci lepší podmínky pro vývoj. Pokud ale kosatky rodí mláďata i v chladném moři, proč se potom vydávají na náročné putování do vod blíže k rovníku? Začalo se pro to hledat rozumné vysvětlení.

Vědci si uvědomili, že důvodem pro tak pravidelný tah musí být jev nebo proces, který se čas od času opakuje a jenž je společný všem jedincům.

Rohovatost i zahřátí – obojí se vyřeší

U kosatek, stejně jako u jiných savců včetně člověka, svrchní kůže neustále rohovatí, odumírá a odlupuje se – u lidí se veškerá pokožka obmění asi za tři týdny.

Ve studených antarktických vodách se ale kytovci nedokážou odumřelých buněk v horní vrstvě pokožky zbavit. „Na pokožce se jim proto vytváří tenký žlutý povlak z jednobuněčných organismů s dvoudílnými křemičitými schránkami – rozsivek,“ vysvětlil Pitman v časopise Marine Mammal Science a dodal: „Pokud se rozsivky vyskytují na kůži kytovců ve velké hustotě, mohou nabízet vhodné prostředí řadě škodlivých bakterií.“

Navíc, aby si udržely v mrazivé vodě Jižního ledového oceánu příliš nekolísající teplotu těla, kosatky rychle odvádějí krev z pokožky do dalších částí svého organismu.

Kožní buňky proto rostou jen pomalu. Jestliže se ale zmiňovaní draví kytovci, těšící se nelichotivé pověsti nemilosrdných zabijáků, ocitnou ve vodách o teplotě 20 až 24 stupňů Celsia, jejich metabolismus a nejspíše i výměna kůže se významně zvýší.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků