Hlavní obsah
Ilustrační snímek Foto: Milan Malíček, Právo

Jed kamarádek včelky Máji rakovině nesvědčí

Australští vědci jsou přesvědčeni, že objevili další způsob, kterým mohou včely prospívat člověku. Ciara Duffyová se při doktorském studiu na Ústavu Harryho Perkinse pro lékařský výzkum v Perthu snažila najít odpověď na otázku, zda má jed vytvářený včelami vliv na rakovinné bujení. Na uvedeném pracovišti pak vznikl početný tým odborníků různého zaměření.

Ilustrační snímek Foto: Milan Malíček, Právo
Jed kamarádek včelky Máji rakovině nesvědčí

Badatelé nejprve včely ze západní části australského kontinentu uspali a drželi je v chladu, dokud jim z břišní dutiny nevyndali jedový váček, z něhož získali čistý toxin. Právě z váčku se jed dostává do žihadla a následně do místa vpichu. Působení včelího jedu ověřovali na v laboratoři pěstovaných buňkách z různých typů rakoviny prsu.

„Včelí jed se ukázal jako mimořádně silný,“ říká Duffyová. „Bílkovina melitin, kterou obsahuje, dokáže během hodiny zcela zničit membránu agresivních rakovinných buněk a za dvacet minut významně omezit přenos chemických signálů, nezbytných pro jejich růst.“

Připomeňme, že plazmatická membrána odděluje buňku od okolního prostředí, zajišťuje její komunikaci s okolím, podílí se na vstupu a výstupu molekul do ní a z ní a slouží i pohybu a růstu buňky. Melitin se ale vyskytuje v těle včel i mimo jedový váček, kde jim pomáhá bojovat s různými zdraví škodlivými organismy.

Další dobré zprávy

Duffyovou a spol. potěšilo zejména zjištění, že si melitin poradil nejen s formou rakoviny prsu, jejíž buňky obsahují vysoké koncentrace lidského růstového faktoru urychlujícího zvětšování nádoru. Obdobně rychle a účinně ničí i buňky triple negativního nádoru prsu. Uvedený nejagresivnější typ onemocnění tvoří asi 15 procent všech nádorových onemocnění prsu a jeho léčba je mimořádně obtížná a někdy nemožná. A co je neméně důležité, melitin má jen minimální dopad na zdravé buňky.

V závěru pokusu vědci zkusili vyrobit melitin synteticky. Uměle připravená bílkovina se vypořádala s nádorem stejně úspěšně, jako když byla získána přímo z včelího jedu.

Australští vědci ale optimismus krotí. Experiment se odehrál zatím v laboratoři a myslet musejí i na to, jak dostat melitin nejvhodněji do lidského organismu, jaké mohou být jeho možné vedlejší účinky a jakou dávku bude pacient snášet.

„Čeká nás ještě dlouhá cesta,“ zdůrazňuje Andrew Redfern ze Západoaustralské univerzity v Perthu, další člen týmu.

Proč může být včelí jed důležitý

Zhoubný nádor prsu je nejčastějším zhoubným nádorovým onemocněním žen v České republice i na světě.

Ročně jsou ve světě nově diagnostikovány více než dva miliony nových případů.

V Česku ročně postihuje na sedm tisíc žen.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků