Hlavní obsah

Indická sonda zkusí přistát na Měsíci, už je na oběžné dráze

Indická sonda Čandraján-2 (Měsíční loď 2) se v úterý ráno dostala na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Na Twitteru o tom informovala Indická kosmická agentura (ISRO). Raketa se sondou odstartovala ze Země v červenci, na samostatnou cestu k Měsíci se družice vydala minulou středu. O měkké přistání, které se na lunárním povrchu zatím podařilo jen Spojeným státům, Rusku a Číně, se pokusí v noci na 7. září.

Indická sonda zkusí přistát na Měsíci, už je na oběžné dráze

Sonda provedla asi půlhodinový manévr a podle Indů se „perfektně“ připojila na požadovanou oběžnou dráhu. V dalších dnech se chystá na několik dalších manévrů, které by ji měly dostat blíž k povrchu Měsíce.

Přistávací modul se má od sondy oddělit 2. září a asi o pět dní později by měl přistát na relativně rovném povrchu mezi dvěma krátery v oblasti jižního pólu Měsíce, kde se ještě nikdo o přistání nepokusil.

Jen 37procentní úspěšnost přistání

Úspěšnost měkkých přistání na Měsíci je podle ISRO jen 37 procent. Přistávací modul k dosednutí využije pokročilé umělé inteligence, jež bude srovnávat snímky povrchu pořízené těsně před přistáním s dříve pořízenými obrázky, podle kterých se přistání plánovalo.

Asi čtyři hodiny po dosednutí by mělo z modulu vyjet na povrch měsíční vozítko. To má šest kol a na Zemi váží 27 kilogramů. Pohybovat se bude rychlostí jeden centimetr za sekundu a za svou životnost, která je jeden lunární den, urazí asi půl kilometru. Cestou má provádět chemickou analýzu odebraných vzorků.

Raketa GSLV Mk.3 s měsíční sondou Čandraján-2 při čekání na start

Foto: Twitter ISRO

Vozítko má za cíl prozkoumat trvale zastíněné krátery, o nichž se vědci domnívají, že by mohly obsahovat až 100 milionů tun vody. Tento předpoklad potvrdila předchozí mise Čandraján-1 z roku 2008.

Podle vědců by mohly zásoby vody a minerálů v kráterech z Měsíce učinit vhodné místo na zastávku při budoucích dalekých cestách do vesmíru, například při lidské misi na Mars.

„Celý svět čeká na naše data“

Data získaná sondou Čandrájan-2 očekává rovněž americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), a to pro svou misi Artemis, jejímž cílem je do roku 2024 znovu vyslat astronauty na přirozenou družici Země.

„Celý svět čeká na naše data,“ poznamenal předseda indické agentury Kailasavadivoo Sivan.

„Chystáme se poprvé přistát na místě na jižním pólu a NASA už oznámila, že na jižním pólu plánuje projekt jakéhosi lidského osídlení. Budeme tedy poskytovat vstupní data programu, který se zásadně týká celého lidstva,“ dodal.

Předseda ISRO Kailasavadivoo Sivan s modelem sondy Čandraján-2

Foto: Profimedia.cz

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků