Hlavní obsah
Zleva viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR Milena Jabůrková, ministr školství Robert Plaga, předseda školských odborů František Dobšík a místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová na snímku ze září Foto: Ondřej Deml, ČTK

Desetiprocentní růst platů nepřiláká kvalitní učitele, míní Svaz průmyslu a dopravy

Vládou navrhovaný desetiprocentní růst platů učitelů v příštím roce nestačí podle Svazu průmyslu a dopravy na přilákání kvalitních zájemců o učitelskou profesi. Jelikož mají platy vzrůst i jinde, požaduje svaz, aby se částka na výdělky pedagogů zvýšila ještě o asi 4,5 miliardy Kč. Peníze uvnitř projednávaného rozpočtu na příští rok by se prý mohly přesunout například z obsluhy státního dluhu.

Zleva viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR Milena Jabůrková, ministr školství Robert Plaga, předseda školských odborů František Dobšík a místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová na snímku ze září Foto: Ondřej Deml, ČTK
Desetiprocentní růst platů nepřiláká kvalitní učitele, míní Svaz průmyslu a dopravy

Požadavkem dodatečného navýšení platů ve školství se má nyní zabývat koaliční rada.

„Svaz trvá na tom, aby platy učitelů v příštím roce vzrostly o 15 procent, jak vláda původně slíbila,” sdělila mediální zástupkyně svazu Lenka Dudková.

Souhlas s desetiprocentním navýšením v současném návrhu rozpočtu byl podle svazu podmíněný tím, že se výdělky ostatních zaměstnanců ve veřejné správě nezvýší více než o tři procenta. Jelikož mají nakonec růst zhruba o pět procent, měly by se podle něj více zvednout i platy učitelů.

Podle průzkumu ministerstva školství může v Česku do pěti let chybět 11 tisíc učitelů.

„Jsme přesvědčeni, že prostor pro tuto klíčovou investici do vzdělání budoucích generací existuje. Například ho vidíme v efektivnosti obsluhy státního dluhu,” uvedli zástupci firem.

Jejich požadavek podporují Konfederace zaměstnavatelských svazů a Českomoravská konfederace odborových svazů. Patnáctiprocentní navýšení platů učitelů chtějí také poslanci opozičních Starostů a nezávislých, TOP 09 a KDU-ČSL. STAN požaduje přesun dalších 5,5 miliardy korun do rozpočtu ministerstva školství, o téže částce dříve hovořila TOP 09. Lidovci chtějí do školství přidat pět miliard.

Plaga: Slib dodržíme

Vláda ve svém programu slíbila, že do roku 2021 zvýší průměrný plat učitele minimálně na 45 tisíc korun. Podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) současný návrh rozpočtu počítá s tím, že vláda slib dodrží.

Průměrný plat učitelů v ČR byl podle ministerstva školství v prvním pololetí letošního roku 37 235 korun. Průměrná mzda v ČR tehdy činila 34 105 Kč.

Podle viceprezidentky svazu Mileny Jabůrkové je třeba platy zvyšovat víc, aby bylo možné mezi učitele přilákat schopné lidi. Uvedla, že ve srovnání příjmů pedagogů s jinými vysokoškoláky patří ČR k nejhorším zemím v OECD.

V průměru zemí OECD vydělávají učitelé 91 procent průměrného vysokoškolského platu. Průměrný vysokoškolák ve veřejné správě a službách bral v ČR podle ministerstva práce měsíčně 46 572 korun hrubého, tedy o pětinu víc než učitel. Soukromé společnosti vyplácely lidem s vysokoškolským vzděláním průměrně 57 721 Kč měsíčně, což je o 35 procent vyšší částka, než má pedagog.

Na průměrný plat 37 235 Kč dosáhnou podle zástupců firem pouze učitelé, kteří mají praxi nad 32 let. „Současná strategie je tak demotivující jak pro nastupující učitele, tak pro ty, kteří teprve uvažují o povolání učitel,” uvedl svaz.

Připomněl, že podle průzkumu ministerstva školství může v Česku do pěti let chybět 11 tisíc učitelů. Jejich věkový průměr je kolem 47 let, řada starších odchází do důchodu.

Může se hodit:
Termíny jarních prázdnin v roce 2020 ve všech regionech ČR: Jarní prázdniny 2020
Šest prodloužených víkendů: Jak vychází svátky v roce 2020

OECD

Vznikla 30. září 1961 s cílem podporovat opatření, jejichž smyslem je:

  • dosáhnout co nejvyššího udržitelného ekonomického růstu, zaměstnanosti a stoupající životní úrovně členských zemí při udržení finanční stability;
  • přispívat k rozvoji světového obchodu na mnohostranném nediskriminačním základě v souladu s mezinárodními závazky.

Má 36 členů: Austrálie, Belgie, Česká republika (od roku 1995), Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chile, Island, Irsko, Itálie, Izrael, Japonsko, Jižní Korea, Kanada, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Mexiko, Německo, Nizozemsko, Nový Zéland, Norsko, Polsko, Portugalsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Rakousko, Řecko, Turecko, USA a Velká Británie.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků