Hlavní obsah
Mapování šíření bakterií odolných vůči antibiotikům ve vodě. Ilustrační foto Foto: VŠCHT

Čeští chemici vedou projekt na mapování šíření bakterií odolných vůči antibiotikům ve vodě

Evropští vědci pod vedením kolegů z Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) v Praze budou mapovat, jak se bakterie odolné účinkům antibiotik šíří v odpadních vodách. Budou i zjišťovat typy genů, které tyto bakterie činí vůči antibiotikům rezistentní, následně vypracují mezinárodní metody odběru a analýzy vzorků odpadních vod. Cílem projektu REPARES je zabránit šíření bakterií, které jsou odolné vůči běžně užívaným antibiotikům – penicilinu či vankomycinu.

Mapování šíření bakterií odolných vůči antibiotikům ve vodě. Ilustrační foto Foto: VŠCHT
Čeští chemici vedou projekt na mapování šíření bakterií odolných vůči antibiotikům ve vodě

Na problém pravidelně upozorňuje Světová zdravotnická organizace (WHO) nebo Lékaři bez hranic. Kvůli neúčinnosti antibiotik vůči bakteriím ve světě totiž ročně umírají stovky tisíc lidí. Antibiotika se stávají neúčinnými, když se bakterie geneticky pozmění tak, že jim léky nemohou ublížit.

Zmiňované patogenní organizmy jsou původci celosvětově běžných chorob, např. tuberkulózy, zápalu plic, kapavky nebo salmonelózy.

Zvýšené a dlouhodobé působení antibiotik

Antibiotická rezistence bakterií vzniká pod vlivem zvýšených, avšak nikoli smrtelných koncentrací antibiotik i jiných stresových faktorů a může být založena na různých mechanismech, například na takzvané enzymatické transformaci molekuly antibiotika, změně metabolismu či zvýšené schopnosti aktivně se dané látky zbavovat.

Kateřina Demnerová

Foto: VŠCHT

„Pokud trvá působení antibiotik dostatečně dlouho, kultury bakterií si vytvoří obranné mechanismy a uloží si je do své DNA. Další generace bakterií jsou pak rezistentní (odolné) vůči určitým antibiotikům, aniž jim byly v minulosti vystaveny, a tuto rezistenci mohou šířit dál,“ vysvětlila Kateřina Demnerová z Ústavu biochemie a mikrobiologie VŠCHT.

Právě její skupina a skupina Jana Bartáčka z Ústavu technologie vody a prostředí VŠCHT povede spolu se zástupci nizozemské Technické univerzity v Delftu, dánské Univerzity v Aalborgu, Portugalské katolické univerzity a Evropského centra excelence pro udržitelné technologie vody (WETSUS) výzkum zaměřený na rezistentní patogeny v odpadních vodách.

Budova VŠCHT v Praze

Foto: VŠCHT

Nejvíce antibiotik v chovu hospodářských zvířat

Podle vědců je šíření rezistentních kmenů bakterií spojeno s vývojem a masivním užíváním antibiotik. Tyto kmeny vznikají nejen v tělech nemocných pacientů, ale mohou se pak šířit a vznikat i v odpadních vodách z objektů, kde se tito pacienti léčí.

„Bohužel nejde pouze o nemocnice, ale i o domácnosti a v neposlední řadě o zemědělské objekty. Zdaleka největší objemy antibiotik se aplikují v chovu zemědělských zvířat,“ doplnila Demnerová.

Čistírna odpadních vod nemusí pomoci

Podle Bartáčka problém rezistentních patogenů v odpadních vodách je i přesto, že voda prochází čistírnou.

Jan Bartáček

Foto: VŠCHT

„Většina patogenů sice nepřežije čištění, jejich genetická informace se však může šířit dál přenosem na jiné, nepatogenní bakterie, které se v čistírnách běžně množí a mohou se dostat do řek nebo podzemních vod,“ doplnil Bartáček k důvodům výzkumu.

Tříletý projekt startuje 1. října, rozpočet činí 20 milionů korun.

Může se hodit:
Termíny jarních prázdnin v roce 2020 ve všech regionech ČR: Jarní prázdniny 2020
Šest prodloužených víkendů: Jak vychází svátky v roce 2020
yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků