Hlavní obsah

Čeští chemici vedou projekt na mapování šíření bakterií odolných vůči antibiotikům ve vodě

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Praha

Evropští vědci pod vedením kolegů z Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) v Praze budou mapovat, jak se bakterie odolné účinkům antibiotik šíří v odpadních vodách. Budou i zjišťovat typy genů, které tyto bakterie činí vůči antibiotikům rezistentní, následně vypracují mezinárodní metody odběru a analýzy vzorků odpadních vod. Cílem projektu REPARES je zabránit šíření bakterií, které jsou odolné vůči běžně užívaným antibiotikům – penicilinu či vankomycinu.

Foto: VŠCHT

Mapování šíření bakterií odolných vůči antibiotikům ve vodě. Ilustrační foto

Článek

Na problém pravidelně upozorňuje Světová zdravotnická organizace (WHO) nebo Lékaři bez hranic. Kvůli neúčinnosti antibiotik vůči bakteriím ve světě totiž ročně umírají stovky tisíc lidí. Antibiotika se stávají neúčinnými, když se bakterie geneticky pozmění tak, že jim léky nemohou ublížit.

Lékaři jsou zděšeni, účinnost antibiotik a dalších léků prudce klesá

Zdraví

Zmiňované patogenní organizmy jsou původci celosvětově běžných chorob, např. tuberkulózy, zápalu plic, kapavky nebo salmonelózy.

Zvýšené a dlouhodobé působení antibiotik

Antibiotická rezistence bakterií vzniká pod vlivem zvýšených, avšak nikoli smrtelných koncentrací antibiotik i jiných stresových faktorů a může být založena na různých mechanismech, například na takzvané enzymatické transformaci molekuly antibiotika, změně metabolismu či zvýšené schopnosti aktivně se dané látky zbavovat.

Foto: VŠCHT

Kateřina Demnerová

„Pokud trvá působení antibiotik dostatečně dlouho, kultury bakterií si vytvoří obranné mechanismy a uloží si je do své DNA. Další generace bakterií jsou pak rezistentní (odolné) vůči určitým antibiotikům, aniž jim byly v minulosti vystaveny, a tuto rezistenci mohou šířit dál,“ vysvětlila Kateřina Demnerová z Ústavu biochemie a mikrobiologie VŠCHT.

Právě její skupina a skupina Jana Bartáčka z Ústavu technologie vody a prostředí VŠCHT povede spolu se zástupci nizozemské Technické univerzity v Delftu, dánské Univerzity v Aalborgu, Portugalské katolické univerzity a Evropského centra excelence pro udržitelné technologie vody (WETSUS) výzkum zaměřený na rezistentní patogeny v odpadních vodách.

Foto: VŠCHT

Budova VŠCHT v Praze

Nejvíce antibiotik v chovu hospodářských zvířat

Podle vědců je šíření rezistentních kmenů bakterií spojeno s vývojem a masivním užíváním antibiotik. Tyto kmeny vznikají nejen v tělech nemocných pacientů, ale mohou se pak šířit a vznikat i v odpadních vodách z objektů, kde se tito pacienti léčí.

„Bohužel nejde pouze o nemocnice, ale i o domácnosti a v neposlední řadě o zemědělské objekty. Zdaleka největší objemy antibiotik se aplikují v chovu zemědělských zvířat,“ doplnila Demnerová.

Čistírna odpadních vod nemusí pomoci

Podle Bartáčka problém rezistentních patogenů v odpadních vodách je i přesto, že voda prochází čistírnou.

Foto: VŠCHT

Jan Bartáček

„Většina patogenů sice nepřežije čištění, jejich genetická informace se však může šířit dál přenosem na jiné, nepatogenní bakterie, které se v čistírnách běžně množí a mohou se dostat do řek nebo podzemních vod,“ doplnil Bartáček k důvodům výzkumu.

Tříletý projekt startuje 1. října, rozpočet činí 20 milionů korun.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám