Hlavní obsah
 

Americká sonda přistála na rudé planetě

Průzkumná sonda InSight patřící americkému Národnímu úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) přistála na Marsu. Ukazují to data, která dorazila do řídícího střediska i první snímek.

 
Americká sonda přistála na rudé planetě

Zda se správně rozevřely solární panely, bude však známo až za pět hodin. O tuto informaci se postará sonda Mars Odyssey, která je od října 2001 na oběžné dráze kolem Marsu. Sonda InSight odeslala také první snímek z povrchu Marsu.

„Bezchybné,” prohlásil po přistání šéfinženýr Rob Manning z Laboratoře proudového pohonu (JPL) NASA, která za misí stojí. „V tohle jsme skutečně doufali,” dodal. Prohlásil také, že si velmi oddechl.

Žádné jiné zemi se dosud nepodařilo na povrch Marsu dopravit aparát, který by následně řádně fungoval. Výjimkou byla sovětská sonda Mars 3, která v prosinci 1971 sice na rudé planetě přistála, ale letové středisko s ní kontakt ztratilo po několika vteřinách. USA zaznamenaly jediný neúspěch, poznamenala agentura AP. Ze statistik vyplývá, že naděje na úspěšné dopravení robotické sondy na povrch je čtyřicetiprocentní.

Sonda za šest měsíců urazila zhruba 480 milionů kilometrů, připomíná NASA. Mise za 850 milionů dolarů (19,4 mld. Kč) probíhala až dosud hladce.

Ještě před přistáním musela InSight provést pár korekcí svého kurzu. [celá zpráva]

První snímek Marsu, který sonda InSight poslala na Zemi.

Foto: NASA

Manévr řídkou atmosférou

„Od průniku vrchními vrstvami atmosféry až po dosednutí je třeba bezchybně provést tisíce kroků. Jen to zaručí úspěch mise,“ řekl minulý týden pro server Space.com Rob Manning z Laboratoře tryskových motorů v kalifornské Pasadeně. Atmosféra Marsu je daleko řidší než na Zemi a manévr komplikuje nedostatek odporu.

Prvním kritickým krokem bylo oddělení kapsle se sondou od raketového pohonu. Tento manévr začal sedm minut před dotekem marsovské atmosféry. Korekce letu musela být absolutně přesná, aby sonda zahájila sestup pod 12stupňovým úhlem.

Animace sondy InSight na Marsu

Foto: Nasa, Reuters

„Prudší klesání by kapsli rozžhavilo a rozbila by se o povrch. Při mírnějším náklonu by se odrazila od atmosféry,“ vysvětlil Manning.

Poté se sonda rozžhavila na 1000 °C a značně zbrzdila. Asi 16 kilometrů nad povrchem vypustila kapsle nadzvukový padák. Jakmile byly venku, pyropatrony odpálily tepelný štít. O deset vteřin později další tři miniexploze aktivovaly přistávací nohy sondy.

Jen 1,6 kilometru nad povrchem sonda opustila kapsli a zažehnly se sestupové motory. Hlavní bylo uniknout z dosahu rotujícího padáku a kapsle. Poslední fází bylo přistání v marsovské oblasti Elysium Planitia, tedy na „Rajské pláni“. Motory musely zhasnout v okamžiku dosednutí, jinak by InSight zvrhnly na záda. [celá zpráva]

Umělecká ilustrace přistávání sondy InSight na Marsu

Foto: NASA/JPL-Caltech

Zavrtat se do hlubin

Je to první americké zařízení s úkolem přistát na Marsu od roku 2012, kdy tam začalo operovat vozítko Curiosity. A jako první lidský výtvor má studovat nikoli povrch s cílem najít život. Úkol sondy InSight je jiný: zkoumat vnitřek rudé planety. Pod povrch se má doslova zavrtat.

Stacionární robotický modul je vybaven také zařízením včetně senzorů, jimiž se bude měřit tepelný tok v planetární kůře či zaznamenávat pomocí superpřesných seizmometrů „marsotřesení“, pokud tedy existuje.

„Půjde o první proklepnutí Marsu za 4,5 miliardy let jeho existence,“ uvádí NASA.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků