Jak Akademie věd informovala minulý týden, paměť modulu bude sloužit k ukládání naměřených dat, která budou přijímána na naší planetě.

Zvukové nahrávky získané v projektu ověří, zda přístroj na přistávací platformě správně funguje a odesílá data v měřeném pásmu. Vědci po jejich přijetí na Zemi porovnají přijaté nahrávky s jejich podobou před uložením do paměti. Zvukový vzkaz vhodný k odvysílání z Marsu nesmí přesahovat 30 vteřin.

Vzkaz bude putovat 590 milionů kilometrů

Může jít o jakýkoli zvukový vzkaz – od hudby přes mluvené slovo, verše, poselství až po prosté zvuky, nahrát to lze pomocí formuláře.

Jedenáct nejoriginálnějších vzkazů vybere mezinárodní porota. Vybrané nahrávky letem k Marsu překonají vzdálenost asi 590 milionů kilometrů, vysíláním z planety přes 240 milionů km.

„Vzdálenost Marsu od nás se neustále proměňuje. V opozici se Sluncem bývá v rekordních blízkostech kolem 57 milionů kilometrů, zatímco když je za Sluncem, může být od Země vzdálen i 401 milionů kilometrů,“ uvedl dříve pro Novinky Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd. Průměrná vzdálenost mezi oběma tělesy je 225 milionů km.

„Při tak organizačně a technicky komplikovaných experimentech, jako je měření na povrchu Marsu, se může například narušit funkčnost součásti, třeba paměti. Naše zařízení bude během své devítiměsíční cesty na Mars vystaveno velkým vibracím při startu a přistání, velkým teplotním šokům, radiaci a kosmickému vzduchoprázdnu,“ vysvětlil Ondřej Santolík z oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.

Odborníci již dříve zaznamenali blesky na Jupiteru, dále na Saturnu, Uranu a Neptunu.