Článek
Mražení vajíček, tedy proces, při němž jsou ženám vajíčka odebrána a kryogenicky skladována, aby se u nich předešlo zhoršování kvality způsobené věkem ženy, se stává velmi populárním.
Podle londýnské Women´s Clinic se počet žen, které u nich službu vyhledaly, zvýšil jen od roku 2014 třikrát. Dříve se mražení vajíček využívalo pouze jako poslední možnost například pro ženy, které měly projít onkologickou léčbou a zároveň si přály mít ještě děti.
Situace se ale mění. Dnes si ženy tímto způsobem zajišťují víc času, než potkají toho pravého partnera pro život, nebo pokud z kariérních důvodů odkládají mateřství na pozdější dobu. Zdá se, že je takto možné koupit si čas na rozhodnutí, zda vůbec – případně kdy – si žena přeje otěhotnět.
Nejnovější čísla ale hovoří jinou řečí. Studie provedená britským Úřadem pro embryologii a fertilizaci u žen, které zmražená vajíčka použily v roce 2014, tvrdí, že jen 14 procent žen skutečně otěhotnělo a porodilo. Nabízí se tedy otázka, jak efektivní je tato technologie. A měly by se ženy skutečně na mražení vajíček spoléhat jako na vhodné řešení své plodnosti?
Myslím, že ženy, kterým ještě nebylo 30 let, si vajíčka za současných podmínek zmrazit nenechají.
Kylie Baldwinová, socioložka pracující pro Centrum výzkumu reprodukce na De Monfortově univerzitě v britském Leicesteru pro webovou stránku deníku The Guardian vyjádřila skeptický názor: „Tato technologie se zdála být řešením, které z reprodukčního hlediska vyrovná šance mužů a žen. Úspěšnost ovšem není dost vysoká.“
Lékaři z klinik jsou optimističtí
Fakta jsou poměrně jasná. Jak pro The Guardian vysvětluje Simon Fishel, vedoucí oddělení výzkumu a vývoje na britské klinice umělého oplodnění Care, ženám se napřed injekčně aplikují léky, které stimulují vaječníky k vyšší produkci vajíček.
Ta se pak odeberou, prudce zmrazí a následně se skladují v laboratoři. Proces mrazení se v posledních letech zefektivnil. Dříve zabral i čtyři hodiny, dnes je díky technice zvané vitrifikace hotovo během pár minut. Podle Fishela je tato technika velmi efektivní a mražení vajíček je nyní „stejně dobré jako umělé oplodnění“ – ačkoliv to má úspěšnost asi jen 26.5 procenta.
Zeynep Gurtinová, primářka z Women´s Clinic v Londýně, je ve svých prohlášeních optimistická stejně jako Fishel.
„Vitrifikace významně zvýšila u zmrazených vajíček šance na přežití, takže dosahujeme daleko lepší plodnosti. Nicméně ještě potřebujeme nějaký čas na to, aby se tento úspěch ukázal v národních a klinických statistikách,“ poznamenala.
Zázraky na počkání?
I když se mražení vajíček zlepšuje, současné pacientky ještě pořád mohou čelit problémům, zejména v případě, že už jsou starší. „Všechno je to o kvalitě vajíček a věku ženy, od níž jsme je odebrali,“ řekl Fishel. Mražení vajíček může pozastavit proces stárnutí, nedokáže jej ale zvrátit.
To na vlastní kůži zjistila i Brigitte Adamsová, které je 45 let. Vajíčka si nechala zmrazit, když jí bylo 39. „Když jsem si nechala zmrazit vajíčka, měla jsem z toho dobrý pocit. Chtěla jsem rodinu se vším všudy a dlouho jsem nemohla najít vhodného partnera. Když mi odebrali 11 vajíček, lékař mi pogratuloval, a to bylo celé,“ dodala.
Když si později nechala vajíčka rozmrazit, jen jedno přežilo až do bodu, kdy mohlo být implantováno. Ačkoliv otěhotněla, o několik týdnu později potratila. „Nikdy mě nenapadlo, že to nebude fungovat. Nicméně to byla moje jediná a poslední šance na vlastní dítě.“
Brigitte Adamasová dle listu The Guardian domnívá, že nedostala od lékařů dost informací. Kéž by jí prý poradili, aby prošla více cykly hormonální stimulace a odebrání vajíček. Podle Simona Fishela je ideální získat od každé ženy alespoň 20 vajíček, lépe i víc, aby bylo možné cyklus opakovat. To bývá nutné zejména u žen, kterým už je kolem čtyřicítky – jako Brigitte.
Zdálo by se, že by jednoduše stačilo mrazit vajíčka v nižším věku. Jenže britský Úřad pro embryologii a fertilizaci povoluje skladování vajíček pouze po dobu deseti let. „Myslím, že ženy, kterým ještě nebylo 30 let, si vajíčka za současných podmínek zmrazit nenechají,“ poznamenala pro The Guardian Gurtinová.
Bez ohledu na zákonné regulace je překážkou i cena, která v Británii přesahuje v přepočtu 300 000 korun. Některým ženám platí zákrok pojišťovny, například v případě onkologického onemocnění. Kdo o něj žádá ze „sociálních“ důvodů, musí si ho sám zaplatit na soukromé klinice.
Je třeba informovat pravdivěji
Pacientka Brigitte Adamsová tvrdí, že je třeba vést o celé věci s pacienty „jasnější a pravdivější“ rozhovory, z nichž by bylo zřejmé, že riziko selhání je velké, a proto je vhodné podstoupit více cyklů. „Často čteme o tom, jak si ženy nechaly zmrazit vajíčka. To je ale jen začátek celého příběhu – ta fáze, kde je ještě spousta naděje a optimismu,“ říká Adamsová.
Také tvrdí, že reportáže v médiích o tom, jak některé firmy, třeba Facebook nebo Apple, svým zaměstnancům mražení vajíček platí, „jen lakuje na růžovo fakt, že je to stále náročný zákrok, který navíc nepřinese výsledky u každého”.
Socioložka Baldwinová také připomíná, že je nutné, aby kliniky dodávaly do průzkumů přesná data. „Mnoho studií, které ukazují velké šance na úspěch, proběhlo na vysoce specializovaných klinikách, které pracují s vajíčky mnohem mladších žen. Ostatní kliniky by měly být upřímné a otevřeně přiznávat, jaké jsou šance, že se těchto skvělých výsledků podaří docílit v jejich vlastních laboratořích.“
Prostá pravda, na které se pro The Guardian shodla většina odborníků, zní tak, že zkrátka neexistuje dostatek důkazů o tom, zda mražení vajíček funguje dobře nebo ne.
„Jelikož jsou počty žen, které si nechávají mrazit vajíčka, výrazně nižší než počty těch, které podstupují oplodnění ze zkumavky, bude ještě dlouho trvat, než se nám podaří shromáždit dostatek smysluplných dat,“ říká Baldwinová.
Než se tak stane, bylo by vhodné ženám předkládat poněkud zdrženlivější a opatrnější verzi příběhu o tom, jak budou moci snadno otěhotnět i v pozdním věku. Jak uzavírá Brigitte Adamsová, měli by lékaři pacientkám sdělit následující: „Pokud je toto váš plán B, mějte v záloze i plán C.“
