„Je úžasné, jak rychle se mohou křídla tohoto brouka rozevřít a zase složit,“ řekl Saitó agentuře Reuters.

Dříve výzkumníci znali jen křídlo složené, když se podívali pod krovky, nebo rozložené, když ho napnuli pod mikroskopem. Nemohli ale pozorovat proces skládání křídel.

Křídla nemají žádné klouby

Z tvrzené pryskyřice, která se jinak používá na umělé nehty, tak Japonci ručně zhotovili tenkou, průhlednou a dostatečně pružnou umělou krovku. Tu poté berušce transplantovali.

Umožnila vědcům pozorovat, co se děje s křídlem pod ní. Počítačová tomografie následně odhalila, že se křídla slunéčka rozkládají podobně jako krejčovský metr. Nemají žádný ”kloub”, roztáhnou se díky tlaku žilek na povrchu. Saitó přitom očekával složitý systém kloubů, nikoli takovou jednoduchost a účelnost.

Bez ochranných červených krovek s charakteristickými černými puntíky každopádně živočich není schopen efektivně a snadno křídla složit.

Deštníky i antény

„Věřím, že proces skládání křídel slunéčka nás může přivést k jinému způsobu výroby deštníků, která je už více než tisíc let prakticky neměnná,“ uvedl dále Saitó podle britského listu The Daily Telegraph.

„Skládací deštníky jsou z mnoha částí a v kloubech se lehce zlomí. Deštník okopírovaný od berušek se ale vyrobí z bezešvých ohebných rámů. Bude nerozbitný i při nejsilnějším větru, rovněž se rychle rozevře,“ dodal.

Expert doufá, že stejný mechanismus pomůže i u skládání a rozkládání solárních panelů či satelitních antén, které raketoplány nesou do vesmíru.