Aparát čeká silné záření a teplota zhruba 1370 stupňů Celsia, chránit jej proto bude silný uhlíkový štít. NASA sondu dále chystá, podle agentury Reuters úřad aktuálně nainstaloval důležitý chladicí systém.

Proč je v okolí vyšší teplota než na povrchu?

Po startu v červenci 2018 zamíří sonda k Venuši, kolem které sedmkrát prolétne. Na oběžnou dráhu Slunce, kde ji bude čekat 24 obletů, má vstoupit v prosinci roku 2024. Donese ji tam raketa Delta IV Heavy.

Bude sbírat data o koróně, jasně zářícím okolí Slunce, tedy jeho vnější atmosféře. Vědci tak chtějí zjistit, proč je teplota koróny o několik řádů vyšší než na povrchu hvězdy.

Zároveň hodlají detailně zkoumat sluneční aktivitu, zejména způsoby urychlování proudu částic, takzvaných slunečních (solárních) větrů.

To by mohlo zlepšit předpovědi meteorologických událostí ve vesmíru, které mohou otřásat magnetickým polem Země a ovlivňovat satelitní komunikaci, bezpečnost astronautů, rozvody elektrické energie či působení radiace na lety.

Jméno podle žijící osobnosti

Zajímavostí je, že NASA sondu s původním názvem Solar Probe Plus nejen nyní přejmenovala, ale vůbec poprvé ve své historii ji pojmenovala na počest osobnosti, která ještě žije – amerického astrofyzika Eugena Parkera, narozeného roku 1927.

Právě on předpověděl v 50. letech existenci solárního větru, energie vyzařované z naší nejbližší hvězdy. Jak uvádí vesmírná agentura na svých oficiálních stránkách, zařízení již má název Parker Solar Probe, Parkerova sluneční sonda.

O rok později má vyrazit sbírat data o Slunci i sonda Evropské kosmické agentury (ESA), na jejímž vybavení se podílejí i čeští odborníci. [celá zpráva]