Projekt je jedinečný hned v několika ohledech. Sonda, kterou vynese speciální balón do stratosféry, tedy asi do výšky 40 kilometrů, byla vytištěna na 3D tiskárně. Dalším unikátem je, že data z výzkumu budou speciálními přístroji on-line přenášena ze sondy přímo do brněnských laboratoří.

„Tento let nám poskytne cenné informace o chování nukleových kyselin v extrémních podmínkách. Ty mohou být využitelné při ochraně posádek letadel při letech přes polární oblasti, pobytech astronautů na Mezinárodní kosmické stanici ISS nebo při dlouhodobých pilotovaných letech k vesmírným tělesům,“ řekl Právu profesor René Kizek z Laboratoře metalomiky a nanotechnologií Mendelovy univerzity v Brně.

Vlivy záření na DNA se zatím nemonitorují

S přibývající nadmořskou výškou škodlivého záření přibývá. Nad hranicí mraků v troposféře, tedy ve výškách, kde běžně létají i dopravní letadla, přibývá i UV záření.

René Kizek se svým spolupracovníkem Lukášem Nejdlem chystají měřicí přístroje sondy.

René Kizek se svým spolupracovníkem Lukášem Nejdlem chystají měřicí přístroje sondy.

FOTO: Petr Kozelka, Právo

„Na ISS jsou lidé, v letadlech jsou lidé, chceme letět na Mars, ale nemáme senzory, které ukáží, že vlivem záření dochází k poškozování DNA. Například posádky letadel jsou záření pravidelně vystaveny, ale nijak se to nemonitoruje,“ upozornil Kizek na absenci biosenzorů.

Po devítiměsíční přípravě nyní probíhají tvrdé pozemní testy a v neděli ve spolupráci se Slovenskou organizací pro vesmírné aktivity a hvězdárnou ve Valašském Meziříčí odstartuje stratosférický balón se sondou z letiště ve Spišské Nové Vsi.

Sonda kromě technologií ponese i několik bakteriálních kmenů, na nichž budou vědci zkoumat vliv záření. „Jde o část experimentu, který nemůžeme dělat v laboratorních podmínkách. Důležitý je i on-line přenos dat bez nutnosti analýzy v laboratoři, protože nyní je například na ISS spousta výsledků vědeckých výzkumů, ale není jak je dostat zpátky na Zem,“ upozornil Kizek.

Napadlo to mladého studenta

Na začátku projektu stál nápad teprve jednadvacetiletého studenta Jana Zítky, s kterým se vědci rozhodli spolupracovat. Tvrdé podmínky ve 40 kilometrech společně s velkou energetickou náročností přístrojů a požadavkem na co nejmenší vzletovou váhu byly pro všechny tvrdým oříškem.

„Museli jsme zajistit konstantní podmínky pro velmi citlivá měření. Nanobiosenzory budou snímat poškození DNA. Tyto výsledky pak použijeme k dalšímu výzkumu látek v nebezpečném toxickém a extrémním prostředí, jako modely jiných světů podobných Zemi,“ vysvětlil Zítka.

Po zpracování výsledků experimentu chtějí brněnští vědci oslovit se svým nápadem Evropskou kosmickou agenturu a ve spolupráci s NASA pak umístit senzory i na ISS.