Kondenzaci vodních par i blesky způsobuje statická elektřina v oblacích a badatelé tak soudí, že laser by mohl tuto elektřinu aktivovat, čímž by umožnil spustit „bouřky na objednávku“, popsala jejich projekt americká stanice CBS.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Dva paprsky se mají doplňovat

Američané chtějí do oblaků vystřelovat dva laserové paprsky. Jeden z nich bude působit na statickou elektřinu, zatímco druhý jej bude energeticky „dokrmovat“ a zajišťovat, aby se startovní paprsek nerozptýlil. V určité vzdálenosti a při určité energii výboje se první paprsek „zhroutí“.

„Kolaps je tak intenzivní, že jsou vytrženy elektrony z atomů vzdušného kyslíku a dusíku, čímž vzniká plazma – v podstatě jakási polévka z elektronů,“ vysvětlil proces Matthew Mills z University of Central Florida v časopise Nature Photonics.

Projekt financuje Pentagon

Plazma pak odráží paprsek zpátky, čímž vzniká pnutí, tzv. filamentace se světelnou stopou, s jejíž pomocí lze působit na statickou elektřinu v oblacích.

„Na dálku tak lze vytvářet podmínky potřebné pro vznik bouří a srážek. S takovýmito ideami bychom nakonec mohli být schopni ovládat déšť a blesky na velké vzdálenosti,“ slibuje si od výzkumu Mills, jehož projekt financuje americké ministerstvo obrany.

Laserový spouštěč deště je tedy něco jiného než starší „zasévání mraků“, tj. umělé vytváření oblaků. Nemá nic společného ani s celkem už běžným používáním jodidu stříbrného, který při leteckém rozprášení ve výšce dokáže zajistit, aby se vzniklá oblaka „vypršela“ ještě předtím, než dosáhnou lokality, kde si organizátoři déšť zrovna nepřejí – tedy nad sportovním stadiónem nebo místem vojenské přehlídky.