"Na Marsu můžete vybudovat udržitelnou civilizaci a vytvořit něco opravdu velkého," citoval server Space.com Muska, který od královské společnosti obdržel zlatou medaili za příspěvek ke komercializaci vesmíru poté, co jeho společnost úspěšně vypustila komerční družice a na počátku roku místo vyřazených raketoplánů dopravila zásoby na Mezinárodní vesmírnou stanici.

Musk, který sám prohlásil, že by chtěl strávit na Marsu penzi, si představuje, že by nejprve menší výprava čítající méně než deset lidí vybudovala prvotní základnu a potřebnou infrastrukturu pro další rozšiřování kolonie.

Na Mars by měla pionýry dopravit velká raketa, poháněná motory na tekutý kyslík a metan. Kromě lidí by loď dovezla potřebné vybavení a zásoby.

Důlěžité je především zajištění recyklace a výroby vzduchu a vody. Samotné lodi, které dopraví lidi a náklad, by se pak staly základem obydlí, jejichž zásobníky na vodu by sloužily podle Muska i k odstínění slunečního záření, které je na Marsu kvůli řídké atmosféře intenzivnější.

Další metou prvních kolonistů by bylo dosažení soběstačnosti s pomocí budování uzavřených průhledných kupolí, které by umožňovaly natlakování marsovské atmosféry a pěstování pozemských rostlin přímo v půdě Marsu.

Odhadované náklady mise

O letu na Mars se uvažovalo už dříve, ale celkové odhady přímých a nepřímých nákladů NASA na pilotovanou misi dosáhly 500 miliard dolarů, a to brzdilo nadšení a odsouvalo politické rozhodnutí. Ovšem vládní vesmírné programy jsou v USA podle odborníků historicky mnohonásobně dražší než u privátního sektoru.

Jeden z dalších propagátorů osídlení Marsu Robert Zubrin tvrdí, že přímé náklady na pilotovanou misi NASA by se pohybovaly od 30 do 50 miliard dolarů. Pokud by to ovšem byl privátní projekt, vyžádal by si jen pět miliard dolarů.

I tak jsou náklady na vyslání jednoho člověka pro první let velmi vysoké a celá mise extrémně riskantní a soukromý sektor je orientován na návratnost investic a zisk. SpaceX vyvíjí velkou přepravní raketu MCT - Mass Cargo Transport, která by se podle Muska mohla klidně jmenovat Mars Colony Transport. Tvrdí, že vyjma první mise by se daly náklady na jednoho osadníka vyslaného na Mars stlačit na půl miliónu dolarů. Což už bude investice, kterou si mohou jednotlivci nebo velké společnosti dovolit a bude o ni zájem.

Celkové náklady na vybudování kolonie pak Musk odhaduje na 36 miliard dolarů. Sám vydělal na internetových projektech přibližně dvě miliardy dolarů, Mars tak zatím zůstává mimo jeho možnosti. Nicméně upozorňuje, že ve skutečnosti je 40 miliard dolarů jen čtvrtinou procenta HDP Spojených států. Za tak velký projekt, který někteří významem přirovnávají k objevení a osídlení Ameriky, to podle něj není tak mnoho.