Hlavní obsah

Výstava 100 let Velkého Brna připomene významné jubileum moravské metropole

Novinky, Jaroslav Štěpaník

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

V Křížové chodbě Nové radnice v Brně se od 12. července do 11. srpna bude konat výstava Muzea města Brna ke stému výročí vzniku Velkého Brna. Množství fotografií a historických předmětů přiblíží událost významnou pro rozvoj města, přilehlých obcí i regionu.

Jančův plán Velkého Brna

Článek

Výstava dá návštěvníkům nahlédnout do období blížícího se konce rakousko-uherské monarchie, I. světové války a prvních let Československé republiky.

Jak již napovídá název výstavy, akcent je kladen na událost, k níž došlo před sto lety. Po skončení války a vzniku samostatné Československé republiky bylo k Brnu připojeno celkem 23 sousedních obcí včetně dvou měst – Králova Pole a Husovic. „De facto“ třetím městem, byť ne „de iure“, byly Židenice. Měly tehdy 14 000 obyvatel a byly tak největší vesnicí na Moravě. Žádost o statut města podaly v roce 1914, vyřízení zabránily válečné události.

Příslušný zákon přijalo Národní shromáždění 16. dubna 1919, termín Velké Brno vešel v platnost rok poté. Rozloha města se zvětšila sedminásobně, v roce 1910 mělo Brno přes 125 tisíc obyvatel, po připojení přilehlých obcí se počet přibližně zdvojnásobil.

Některé z obcí usilovaly o připojení k městu již před I. světovou válkou. V době sílících národnostních střetů tomu bránila německá radnice. V roce 1918 po vzniku Československé republiky přešla správa města do „českých rukou“. Připojením přilehlých obcí nabylo ve městě zřetelnou převahu obyvatelstvo „československé“ národnosti.

Vznik Velkého Brna přispěl k rozvoji města jako druhého největšího v období 1. československé republiky. O tehdejším rozmachu vypovídá mnohé: např. vznik Masarykovy univerzity, rozvoj kultury a umění, funkcionalistická architektura včetně výstavního areálu, v němž se konala výstava soudobé kultury k desetiletí trvání republiky, Masarykův okruh atd. Svou roli hrál i fakt, že město, bylo nadále centrem zemským.

(To už se však blížíme událostem 2. světové války a k poválečným, Brnu přinášejícím spíš jisté bezčasí, pak impulzy k dalšímu rozvoji v letech šedesátých. Třeba poznamenat, že do roku 1980 se k Brnu připojily další z blízkých obcí. Tou dosud poslední byl Útěchov.)

Výstava 100 let Velkého Brna přibližuje dění a okolnosti kolem události, která měla pro město historický význam. Osloví jistě návštěvníky všech generací, zvlášť cenná by měla být pro mladé. Nabízí možnost nahlédnout do kontextu dění formujících i náš dnešek prostřednictvím události z historie města a blízkého okolí.

Možná podnítí k zamyšlení jak a čím vlastními možnostmi a schopnostmi přispět, aby Brno bylo opravdu velké. Ne vše se daří, mnohé pozitivní je však viditelné. Velikosti dosahuje místo svou jedinečností a specifikou, tím, co má a jak umí nabídnout. Také tím, jak zajímaví i přívětiví jsou ti, co v něm žijí. Význam není dán prostou velikostí: počtem obyvatel, rozlohou, i když pravda: větší společenství má větší sílu a jeho hlas větší váhu.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám