Hlavní obsah
Vstupní portál Foto: Vratislav Konečný

Skrývá studna na zámku ve Zbirohu zlato, dokumenty, jantar?

Možná vůbec nic, ale indicie napovídají překvapení v podzemí. Zbirožskému zámku se přezdívá sídlo tří císařů. Má dlouhou historii, sloužil jako šlechtické sídlo i vězení. Jako ateliér Alfonse Muchy, namaloval tu Slovanskou epopej. Zásadní je dislokace německé armády za války, zvláště v roce 1945.

Vstupní portál Foto: Vratislav Konečný
Skrývá studna na zámku ve Zbirohu zlato, dokumenty, jantar?

Sídlo templářů pro střední Evropu

Zbiroh vlastní společnost Gastro Žofín, provozuje tu i hotel. Sídlo je soukromé, ale prohlídkově přístupné, pořádají se tu různé akce. Nejen kulturní.

V poslední době se tu jednou za měsíc scházejí i templáři. Možná to leckoho zaskočí, Zbiroh, správně psáno Zbirov, místní se představují ze Zbirova, je současným sídlem řádu pro střední Evropu.

Zástavní hrad

První zmínka o hradu pochází z roku 1193, jednalo se o manský hrad, který založili Sulevici. Hrady přitom byly výsadním právem králů. Vlastnil ho i císař Karel IV. musel ho ale vykoupit ze zástavy, jeho otec Jan Lucemburský stačil královské majetky zastavit, potřeboval peníze pro své výboje. V Čechách se zdržoval minimálně. I Karel ho nakonec dal do frcu.

Dlouho nevydržel ani jeho synovi Zikmundovi Lucemburskému. Roku 1491 v kapli vyhlásili papežskou klatbu na Jiřího z Poděbrad. Po potlačení stavovského povstání tu věznili v roce 1621 vůdce rebelie před popravou na Staroměstském náměstí. Vězení bylo kruté, v zámku je vystavena železná maska, kterou nasazovali odsouzeným, aby je nikdo nepoznal. Na masce se našla i krev.

Šest pánů, které odsoudili na doživotí, zde trpělo v podzemí. Kdo to byl, se neví. Na kobku se přišlo při rekonstrukci v roce 2005, kdy už objekt vlastnil současný majitel.

Chvíli Zbiroh držel i císař Rudolf II., ale protože se tu bál, zbavil se ho.

Pomáhal buližník

Zbiroh je dnes moderní zámecký objekt, ale bývala to nedobytná pevnost, s dělovými baštami, příkopy, náspy. Důležitým prvkem je studna, prý nejhlubší ručně hloubená v Evropě, s hloubkou 163 metry. Je v tvrdém buližníku, hloubení trvalo asi 80 let.

Buližník hrál velkou úlohu při dislokaci německé armády, skála je protkána žílami jaspisu. Zjistilo se, že krystaly polodrahokamu odrážejí mnohonásobně radiové vlny. Zbiroh patřil rodině Colloredo-Mansfeld, tu odtud vojáci SS vystěhovali a umístili sem výkonný radar, hornina jeho dosah několikanásobně zvýšila.

Za německé přítomnosti tu bylo i vězení, centrum SS, ale i jako místo tajných rituálů. Čilý provoz tu byl i za ČSLA.

Co je pod zemí?

Krátce před koncem války, v roce 1945, mělo podle pamětníků přistát na poli poblíž městečka německé letadlo, z něhož vojáci vytahali asi 20 velkých beden. Ty prý skončily na dně studny.

Při úpravách zámku se zjistilo, že v hloubce 80 metrů je betonový příklop. Než se k němu dostali, museli specialisté vyklidit mnoho metráků odpadu. Na dně se našly zkorodované zbraně, pozůstatky dokumentů (vystaveny v zámku) a zazděné přístupy do bočních chodeb. Jsou prý zajištěné výbušninami, návrh na jejich vyhození do povětří na dálku se nesetkal s pochopením. Studna by mohla posloužit jako velká hlaveň. Přitom jsou ve hře stále spekulace, co mohou postranní chodby ukrývat. Mluví se i o Jantarové komnatě, zlatu, archívu SS…

Při prohlídce uvidíte sice nepůvodní, ale zajímavé předměty vztahující se k zámku.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků