Hlavní obsah
Foto: ze sbirek MMP

Škapulíř jako ochránce před vším zlým na výstavě v Muzeu města Praha

Škapulíř je už dlouhou dobu nepoužívané slovo, přitom jejich funkce byla od středověku značně rozšířená. Zprvu ryze součást řeholního oděvu se přenesla do významu ochranného předmětu. Dva škapulíře vystaví v rámci krátkodobé expozice Předmět sezony Muzeum města Prahy v budově na Florenci.

Foto: ze sbirek MMP
Škapulíř jako ochránce před vším zlým na výstavě v Muzeu města Praha

Muzeum představí ze svého depozitu dva škapulíře z 18. století, oba jsou takzvaně nepravé. Škapulíř pochází z latinského slova „scapula“ – lopatka.

Původně běžná součást mnišského hábitu sloužila jako ochrana oděvu při práci Jedná se o pruh látky spadající volně dopředu a dozadu přes lopatky. S rozvojem třetích řádů a zbožných bratrstev se zmenšily pruhy na dva obdélníky látky, s tištěnými či vyšitými obrazy světců podle příslušného řádu. Spojovaly je kalouny a nosily se na těle pod oděvem.

Škapulíř byl posvěcený a jeho nošení mělo být vždy spojeno s vírou a opravdovým vnitřním postojem nositele. Symbolizovaly boží moc a z toho pramenila i náležitá úcta, kterou vzbuzovaly. Nejznámější jsou karmelitánské.

Staly se pověrečnými předměty

„Později se ze škapulíře stalo znamení vnitřního postoje a víry nositele v boží ochranu a pomoc. Škapulíře, křížky, svaté obrázky, tištěné modlitby a eulogia (požehnání) a další předměty zbožné úcty se stávaly spíše magickými předměty, amulety. Připisovala se jim zázračná moc sama o sobě a víru zde vytlačila pověra.

Pověru církev vehementně kritizovala a mnohé náboženské předměty zakazovalo právě proto, že se užívaly jako amulet, nikoliv že by byly z hlediska obsahu, použitého obrázku či provedení závadné. To byl také úděl vystavených tzv. nepravých škapulířů. Ani zákazy, ani kritika však neměly zásadní vliv a na jejich oblibu," informovala Martina Hoffmanová, tisková mluvčí Muzea města Prahy.

Sáček všeochranitel

Tyto oblíbené předměty měly zajištovat nadpřirozenou ochranu života, zdraví, majetku a dalších důležitých životních hodnot.

„Jednalo se o kombinaci a kumulaci různých typů medailek, pečetí, svatých obrázků, tisků modliteb, požehnání i úryvků z bible. Součástí škapulíře byly posvěcené části rostlin (kočičky), zrna kadidla apod. To vše se shromažďovalo podle jednoduchého pravidla: čím více, tím lépe. Soubor se slepil dohromady a vložil do textilního sáčku, zdobeného často výšivkou. Sáček zašili tak, že se nepočítalo s jeho otevřením. Nosil se na krku, ale mohl se vkládat také do krovů domů, aby zajistil ochranu proti úderu blesku, v hospodářských staveních měl chránit ustájený dobytek, drůbež, úrodu. Složení škapulíře mělo zajistit komplexní ochranu a pomoc proti zlu působícímu na duši i tělo, proti přírodním silám a nadpřirozeným formám zla,” dodala Martina Hoffmanová.

Ochranné sáčky nosily na krku i další kultury, není to jen záležitost křesťanství.

Výstava je otevřena od 4. února do 26. dubna.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků