Hlavní obsah

Oslavme s brněnským mamutem jeho devadesáté narozeniny

Novinky, Jaroslav Štěpaník

Nejen drak, ale i mamut náleží k symbolům Brna. Ten brněnský je mladší, přišel na svět v roce 1928 se stejně novým moderním výstavištěm a stal se nejvyhledávanějším exponátem.

Foto: Archív MZM
Článek

Do té doby nikde v Evropě model mamuta v životní velikosti neměli. Po pravdě řečeno, na Výstavu soudobé kultury, která představila úspěchy desetiletí mladé republiky, ho zprvu moc nechtěli. Československo chtělo ukázat rozvoj hospodářských odvětví, ale i zdravotnictví, školství, vědy, kultury.

Součástí výstavního areálu, který byl sám o sobě vizitkou potenciálu a umu, se stal i pavilon Člověk a jeho rod architekta Jiřího Krohy. Zde se prezentovala prehistorie Moravy v objevech Karla Absolona a jeho týmu. On sám označoval naleziště civilizace staré třicet tisíc let pod Pavlovskými kopci za moravské Pompeje. (Slavná Věstonická Venuše byla objevena v roce 1925.)  

Profesor Absolon měl velké cíle i vytrvalost. Byl přesvědčen, že expozice přibližující lovce mamutů si žádá mamuta v životní velikosti. Podporu získal u Baťů ve Zlíně. Pavilon Člověk a jeho rod navštěvovalo kolem pěti tisíc návštěvníků denně, jako jediný zůstal přístupný veřejnosti i po skončení výstavy. Mamut byl nejobdivovanějším exponátem, jakýmsi totemem výstavy.

Pavilon na výstavišti se několikrát stěhoval, rozšířil sbírku exponátů a změnil název na Anthropos. Na přelomu padesátých a šedesátých let díky úsilí dalšího významného brněnského antropologa Jana Jelínka byla vybudována moderní muzejní budova, součást Moravského zemského muzea.

Mamut měl osud pestrý a pohnutý. Jako republika. Po osvobození v roce 1945 byl v nedobrém stavu deinstalován. Slavný návrat v novém provedení sochaře Zdeňka Macháčka přišel s otevřením pavilonu Anthropos roku 1962 v pisáreckém parku. V roce 1969 zažil nepříjemnou chvíli, když mu osvětlovači od filmu nechtě sežehli srst, pro tvora z ledových plání zvlášť důležitou. Lepším světlem zazářil rok 2002, který přinesl malé mamutě, model dle nálezu umrzlého mláděte v sibiřských ledech. Třeba říci, že výrobu opět financovala firma Baťa.

Mamut patří k republice jako jeden z průvodců jejím časem, pro Brno je jedním z neodmyslitelných symbolů. Oslavy kulatých mamutích narozenin se budou konat 1. května od 14 do 22 hodin v pavilonu Anthropos a v přilehlém parku.

Program bude nabitý a pestrý. I když své si užijí především děti, večerní hodina napovídá, že pamatuje na dospělé. Těm se otevírá hezká možnost prvomájového polibku pod mamutím chobotem či silácké vzpírání opravdové mamutí kosti. Večer přinese vyhlášení výsledků 1. ročníku soutěže mladých archeologů o Zlatého mamuta, taneční a hudební vystoupení, světelnou show i překvapení Městského divadla Brno.

Velkou událostí bude Cesta do nitra mamuta. Co skrývá, a zda vůbec něco, neví zatím ani pořadatelé. Zanechali tvůrci vzkaz do budoucna, tedy nám, dnešním současníkům? Ať již ano či ne, mamut jistě rád přijme roli listonoše vzkazů z dneška těm příštím.

Pro děti je připraven rozsáhlý, atraktivní program, na kterém se podílelo Dětské muzeum. Stačí nahlédnout na webové stránky Moravského zemského muzea: www.mzm.cz. Pak už jen s celou rodinou na prvního máje směr Pisárky. Byla by škoda propást jedinečnou událost jakou jsou jednou za devadesát let kulaté mamutí narozeniny.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám