Hlavní obsah
Keltská duhovka Foto: www.mince-numismatika.cz

Obří keltský zlatý poklad z Podmokel nechal roztavit a přerazit kníže Fürstenberk

V roce 1771 došlo na křivoklátském panství knížete Karla Fürstenberka k nálezu obrovského množství keltských zlatých mincí zvaných duhovka. Poklad vážící až 50 kilogramů se našel v malé obci Podmokly. Mince se dostaly mezi vesničany, ti platili v hospodě zlatem. Ne dlouho. Kníže vše násilím zabavil.

Keltská duhovka Foto: www.mince-numismatika.cz
Obří keltský zlatý poklad z Podmokel nechal roztavit a přerazit kníže Fürstenberk

Docela nenápadná obec

Podmokly nad Berounkou nejsou historicky nijak významnou obcí, leží asi kilometr od Zvíkovce. Ten znají hlavně vodáci. Zmiňovány jsou již v roce 1045, stávala tu prý tvrz, není po ní památky. Na jejím místě Michnové z Vacínova postavili barokní zámek. Podmokly úřady v roce 1995 zapsaly jako vesnickou památkovou rezervaci.

Dalšími památkami jsou roubenky, většinou s kamennou přístavbou, socha Kalvárie, za vsí kaplička. Stojí u cesty, ze které za obcí vede polní cesta k místu nálezu zlatého depotu ukrytého v měděném kotli. Měl vážit až 50 kilogramů a obsahoval několik tisíc (7?) keltských zlatých mincí zvaných duhovka. V místě nálezu stojí kámen s letopočtem a informační tabule.

Na cestu i se musíte v obci zeptat, není značená, vede k ní odbočka z asfaltky, která pokračuje ke kapličce. Polní cesta je na ni napojena vpravo.

Pršelo jako z konve, až voda odkryla poklad

Vytrvalé deště roku 1771 zalévaly celou zemi. Všude se  valila voda, brala břehy i na potoce v Podmoklech. Dvanáctého června našel rolník Janata pár žlutavých koleček. Vzal je dětem na hraní, domníval se, že jsou to měděné plíšky.

Za pár dnů na ně u dětí narazil místní židovský obchodník a poznal, že se nejedná o žádné knoflíky, ale zlaté mince. Od Janaty je hodně pod cenou vykoupil, ale nic se dlouho neutajilo. Zlato! Vypukla opravdová horečka, Janata se místem nálezu netajil, k potoku směřovala celé ves.

Z nálezců duhovky vytloukli pruty

Ve vsi, kde nebylo kvůli hladomoru co jíst a pít, se najednou u hostinského objevily jako zázrakem potraviny a pivo, vše se platilo zlatem. Vzápětí se o nálezu doslechli panští úředníci a vše oznámili svému pánovi, knížeti Karlu Egonovi I. z  Fürstenberka.

„Vše zabavit, i s použitím násilí!” zněl rozkaz knížete. Úředníci s rákoskami vymáhali nález nemilosrdně. Byli to oni, kdo našli bronzový kotel s mincemi. Krom duhovek v něm byl i zlatý nákrčník. (Označení duhovky vzniklo z pověsti, že kde se duha dotýká země, tam se skrývá poklad.)

Proč ukryli tolik zlata?

Archeologové mají pro depot vysvětlení, že se mohlo jednat o úkryt před útočícími Germány nebo Římany. Existuje i teorie o votivní daru bohům, co by byla hodně velká úlitba. Na infotabuli u místa nálezu je napsáno, že to mohl být keltský státní poklad. Jenže byli Keltové stát? Kde bylo jejich hradiště? Nejbližší jsou vzdálené Stradonice.

Depot se ale nedochoval. Kníže ho nechal roztavit se souhlasem Marie Terezie a přerazit na pamětní tereziánské a fürstenberské dukáty. Hodlal dokonce nechat ze zlata odlít svou bustu.

Několik minci se dochovalo v depozitu Národního muzea v Praze, na Křivoklátě jsou také vystaveny, s nimi zbytek bronzového kotle.

I vodopády

V okolí Podmokel je několik turistických cílů - Skryje s muzeem J. Barrandea, Skryjská jezírka, i téměř neznámé vodopády Na Čůráčkách. Jsou tu tři velké, největší téměř šestimetrový. Některé vypadají, jako by tu někdo jen čůral, proto ten název.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků