Hlavní obsah
Návštěvníci Slavností mrkve vyjezdili na Oranžových handbike trenažérech 101 tisíc pro potřebné. Foto: Petr Pokorný

Návštěvníci Slavností mrkve vyjezdili na Oranžových handbike trenažérech 101 tisíc pro potřebné

Mrkev stokrát jinak. Mrkev jako pochoutka, mrkev jako lék, mrkev jako herní motiv, mrkev jako symbol nadhledu a sebeironie, mrkev jako pomocník. Ve všech těchto podobách se s touto kořenovou zeleninou setkali návštěvníci sobotního devátého ročníku Slavností mrkve ve Zlivi na Českobudějovicku.

Návštěvníci Slavností mrkve vyjezdili na Oranžových handbike trenažérech 101 tisíc pro potřebné. Foto: Petr Pokorný
Návštěvníci Slavností mrkve vyjezdili na Oranžových handbike trenažérech 101 tisíc pro potřebné

A co víc. Díky své aktivitě na Oranžových handbike trenažérech Nadace ČEZ získali společně bezmála 101 tisíc korun pro tělesně postižené či lidi v krizi.

„Slavnosti mrkve jsou od začátku velmi úspěšnou a oblíbenou městkou akcí s vysokou návštěvností, která si rychle získala své renomé nejen v okolí, ale i za hranicemi regionu. U vzniku novodobé zlivské tradice stál skvělý nápad a podpora Jaderné elektrárny Temelín Skupiny ČEZ, která je naším dlouhodobým partnerem,“ uvedl starosta Zlivi Radek Rothschedl.

To, že Slavnosti mrkve nejsou jen ledajakou lokální záležitostí, potvrdil i jejich letošní ročník. K mání byly mrkvové koláče, mrkvové šťávy, mrkvová zmrzlina a řada dalších pochutin z mrkve. Její použití v klasické kuchyni předvedl i kuchařský mistr Petr Stupka. Palačinky s mrkvovou marmeládou osobně vyráběl Jan Koudelka, někdejší zlivský starosta a zakladatel slavností.

Akci, která byla součástí programu Oranžového roku v okolí temelínské elektrárny, zahájil ve 13 hodin starosta Radek Rothschedl. Následný doprovodný program odstartovala na zaplněném prostranství pod kostelem dechová hudba Sedmikráska. Ve 14 hodin se rozjely také Oranžové handbiky Nadace ČEZ.

Za čtyři hodiny se na těchto cyklotrenažérech pro tělesně postižené, vystřídaly desítky účastníků slavností všech věkových kategorií. Od dětí po seniory. Ti svou vydanou energií získali pro dvě jihočeské organizace pečující o tělesně či sociálně postižené bezmála 101 tisíc korun. Šek na 50 086 korun si ze Zlivi odvezli zástupci Kaňky Tábor, která prostředky použije na pobyt Rané péče pro rodiny dětí s postižením. Farní charita Týn nad Vltavou, poskytující sociální služby pro děti, mládež, seniory a osoby v krizi, využije vysportovaných 50 897 korun na činnost charity.

Slavnosti mrkve jsou inspirovány legendou o zelenině omylem vypěstované u kostela místo ozdobných květin. Zlivi se proto mezi Jihočechy přezdívá Mrkvanov, jeho obyvatelům pak Mrkvani, což mnozí neradi slyší.

„Město Zliv je naším blízkým sousedem a my se snažíme se svými sousedy dlouhodobě udržovat dobré sousedské vztahy. Já osobně sem jezdím rád. Mimo jiné velmi oceňují, jak se město geniálně vyrovnalo s někdejším posměškem a na jeho základě založilo hojně navštěvované a oblíbené slavnosti, na které jsou všichni hrdí,“ poznamenal vedoucí útvaru jaderné komunikace skupiny ČEZ Petr Šuleř.

Proč se vlastně Zlivi kdysi začalo říkat Mrkvanov? To s jistotou nikdo neví. Dodnes je to záhada. Existuje řada variant tohoto příběhu, nicméně základ mají všechny společný. A to, že u zlivského kostela kdysi vyrostla mrkev. Jakým způsobem se ale do země dostala, v tom už se legendy liší. Nejčastější, i když nikdy nepotvrzenou, teorií je, že sedláci z Hluboké nad Vltavou dodali zlivským sedlákům místo semínek květin, které měly zkrášlit okolí zdejšího kostela, semínka mrkve. Kolem kostela pak vyrostla zelenina a obyvatelé Zlivi se stali předmětem posměchu.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků