Článek
Nejenže se na laně prochází, dokonce na něm i spala. To už je zcela mimo chápání. Kde se to v křehké ženě bere? Kde je obvyklý pud sebezáchovy? Pracovala jako architektka, ale lano a prostor ji "vyhnaly" - kam? To ví jen ona sama.
V knize je i píseň od Dana Saulite, kterou složil v den, kdy byli na islandském ledovci. Jmenuje se Nebeská princezna.
...Stojící ve vzduchu velí, abychom pohlédli na její tělo na obloze. Jemně klade svá pokreslená chodidla na lajnu před sebou. Znovuzrozená, ona je znovu zrozena, narozena do světa. ...Míjí ptáky, jako by byla jednou z nich. Nesoucí světlo hluboko uvnitř. Držící plamen, když se ke mně vrací, znovu vrací. (Zkrácené znění z knihy)
Na laně
Láska a touha ji ženou do prvních rozechvělých krůčků vysoko nad zemí. Skáče po hlavě do odvážného života, a tím probouzí své vnitřní démony. Vír dobrodružství ji prožene Evropou i Amerikou, kde se potká s lidmi, kteří ji fascinují.
Nejvíc ji ale oslňuje pravidelné chvění tenkého popruhu pod jejími chodidly, na kterém závisí její život. Jak je možné, že lidské tělo dokáže chodit ve volném vzduchu? Co se to děje s její myslí, když překonává vlastní ego? A co na ni čeká ve stavu změněného vědomí, do kterého ji dostává rytmická chůze prostorem mezi skalami? (Z anotace Nakladatelství Jota)
Knížku pokřtila spolu s moderátorkou Lucií Výbornou na laně 21. června v Klokočských skalách.
