Hlavní obsah
Babočka bílé C Foto: Jan Řehounek

Motýli mají novou šanci k životu, pomoci jim mohou města

Motýli jsou pro nás synonymem krásy. Pozorování motýlího letu nebo krásy rozložených křídel motýla sedícího na květu zaujme i „okoralou duši“.

Babočka bílé C Foto: Jan Řehounek
Motýli mají novou šanci k životu, pomoci jim mohou města

Komu by se nelíbil žlutý, krásně tvarovaný, s černou kresbou – otakárek fenyklový nebo ovocný, modře zářící batolec duhový, vřetenuška obecná s červenými skvrnami na černomodrém podkladu, nápadná babočka paví oko či jen obyčejně bílý bělásek zelný?

V posledních desetiletích však vidíme motýly méně často, takže i člověk neznalý si klade otázky, kam zmizeli. Ještě před dvaceti či třiceti lety se to na rozkvetlých loukách, kolem řek či na lesních cestách třepotajícími „barevnými drahokamy“ jen hemžilo. Nyní přírodovědci bijí na poplach, že motýlů dramaticky ubývá, ba dokonce konstatují, že celých 40 procent denních motýlů patří mezi ohrožené druhy.

Čím to je, že živočichy, kteří přežili do současnosti 200 milionů let, se člověku na začátku 21. století podařilo z velké části vyhubit?

Vysvětlení je několik. Na jedné straně je estetické působení krásy pestrobarevných křídel. Na straně druhé jsou tu hospodářská hlediska. Motýli patří mezi významné opylovače kulturních i planě rostoucích rostlin, to je ta kladná stránka. Na straně opačné jsou ovšem i jejich škůdci. Housenky motýlů se živí zahradními květinami nebo zeleninou. Tyto rostliny jsou proto chemicky ošetřované.

Daleko podstatnějším negativním faktorem jsou ovšem významné změny ve struktuře využívání krajiny, především zemědělské půdy. Ty byly nastartované již v polovině 20. století při kolektivizace zemědělství. Došlo ke scelování pozemků, rušení mezí, louček, remízků, zničení pestrosti krajiny. Následovaly meliorace a rekultivace pozemků a velká chemizace a intenzifikace zemědělské výroby. Motýlům byly zničeny jejich přirozené ekosystémy.

Nyní přicházejí ochránci přírody s kampaní za vytváření nových příležitostí pro rozmnožování a život motýlů, a to překvapivě ve městech.

Mnohá města už se do programu květnatých městských luk, květnatých pásů a bylinkových záhonů zapojila, jinými slovy zavedla „motýlí zahradničení“.

Jako pomoc městům, která projeví zájem o tento program, při jejich rozhodování a případné realizaci, vydala Calla – Sdružení pro záchranu prostředí České Budějovice, kde je mimochodem možné se inspirovat, neboť právě v tomto městě byla již řada kroků podniknuta, motivační brožuru. Má název Ochrana motýlů v zahradě, ve městě a v krajině.

V jednotlivých kapitolách: Ohrožení motýli, Zahrady a městská zeleň jako šance pro motýly, Motýlí zahradničení, Jak sekat a proč nemulčovat,  Balkón pro motýly, Péče o městské trávníky, Městské louky, Oázy biodiverzity, Stromy a keře ve městech, Městské sady, Silniční okraje, Brownfieldy a nová divočina, Proč nezalesňovat, Komu také prospívá péče o motýly, Kam dál?, najdou pracovníci městských úřadů a městští zahradníci srozumitelně zodpovězené všechny potřebné otázky.

Brožurku Ochrana motýlů v zahradě, ve městě a v krajině je možné si objednat na mailové adrese: calla@calla.cz. Další informace na www.calla.cz/prirodavemeste.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků