Hlavní obsah
Na snímku etnografka Mgr. Ivana Sieberová představuje Český betlém z Klatov Jaroslava Prouzy, malba na překližce, do sbírek muzea získán v r. 1995 Foto: Hana Jakubčíková Sádlíková

Klatovské Vlastivědné muzeum láká na unikátní výstavu nejstarších betlémů ze svých sbírek

Slyšte, slyšte pastuškové. Tak se jmenuje výstava, která je až do 26. ledna 2020 k vidění ve Vlastivědném muzeu Dr. Hostaše v Klatovech. Autorkou výstavy, která čítá na 33 položek, je etnografka muzea a členka Betlémářů Plzeňska Mgr. Ivana Sieberová, se kterou přinášíme rozhovor.

Na snímku etnografka Mgr. Ivana Sieberová představuje Český betlém z Klatov Jaroslava Prouzy, malba na překližce, do sbírek muzea získán v r. 1995 Foto: Hana Jakubčíková Sádlíková
Klatovské Vlastivědné muzeum láká na unikátní výstavu nejstarších betlémů ze svých sbírek

Jak se tato výstava zrodila?

Snažíme se připravovat každoročně nějakou výstavu s vánoční tematikou. Záleží na tom, jaké pojetí zvolí kdo z nás pracovníků muzea, protože se střídáme, ale tím, že máme už nějaký čas zrušenou stálou expozici, máme další výstavní prostory k dispozici pro případ, že výstava ve výstavním sále není úplně vánoční. Veřejnost obecně vyžaduje od muzeí každoročně alespoň malou výstavu betlémů. My jsme se samozřejmě v minulých letech tento hlad návštěvníků snažili uspokojit. Vystavovali u nás několikrát Betlemáři Plzeňska, prezentovali jsme různé skupiny betlémů z našeho sbírkového fondu. Letošní výstava představuje klatovské i ostatní veřejnosti betlémy z našich nejstarších sbírek.

Můžete vaše betlémy představit?

Nevystavili jsme úplně všechny nejstarší betlémy, které máme, protože vystavení jim nesvědčí. K nejstarším betlémům, které přišly do sbírkového fondu našeho muzea, patří především betlémy, které kupoval ještě zakladatel muzea Dr. Karel Hostaš na klatovských mikulášských trzích. My zde máme ukázku malého betlému Kateřiny Švárové z roku 1904 z kombinovaných materiálů. Jako protipól je svojí velikostí betlém z roku 1913 Jakuba Pechana, který dělal také figurky z kombinovaného materiálu. To jsou betlémy, které patří mezi nejstarší přírůstky.

Ale časově nejstarší betlémové figurky, které máme ve sbírkovém fondu, jsou z pozůstalosti generála Ševcovice. Podle přírůstkové knihy jsou dokonce z období baroka, ale vystaveny jsou v expozici věnované generálu Ševcovicovi v sousedním expozičním sále.

Mezi nejstarší patří také vystavené příbramské jesličky. Je to skříňkový betlém, který má typickou architekturu i figurky, datovány jsou dárcem kolem roku 1900. Pochází přímo z Příbrami, kde je vytvořil otec Václava Petráška, bývalého řídícího učitele v Bezděkově u Klatov. On je dostal od svého tatínka a v době 1. světové války je věnoval tehdejšímu řediteli klatovského gymnázia Dr. Karlu Petersovi. A ten je v roce 1933 věnoval do muzea.

Na výstavě je i několik papírových betlémů...

Celou prezentovanou kolekci doplňujeme papírovými betlémy. Nejstarší je tzv. kukátkový betlém z roku 1831, další jsou z 30. let minulého století. Jsou zde zastoupeny také betlémy Vojtěcha Kubašty, které vycházely v 60. letech minulého století. Mezi papírovými betlémy bych vyzdvihla originál na překližce malovaného betléma Jaroslava Prouzy, který byl předlohou již dvou vydání papírových betlémů. Vystavujeme jej jen velmi zřídka, ale při minulých výstavách betlémů u nás v muzeu se na něj návštěvníci často ptali, tak jsem jej do expozice zařadila, i přes to, že je z roku 1994.

Proč by si lidé tuto výstavu neměli nechat ujít? 

V tomto případě si myslím, že konečně po dlouhých letech této vaší otázky u mých výstav mám naprosto jasno: Ať návštěvníci na výstavu přijdou, protože ty betlémy, které tu jsou vystaveny, nebudeme zase dlouhý čas vystavovat. Tady jsme opravdu sahli do těch nejstarších fondů, a to zase hodně dlouho neuděláme.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků