Hlavní obsah

Kamenný mužík Nehaňba vystrkuje zadek na kolemjdoucí i návštěvníky obří kostnice

Novinky, Vratislav Konečný

Brňáci ho znají a diví se, že ho nezná ostatní svět. Na kamenný zadek jsou místní pyšní, nevystrkuje ho jen na Petrov, jak praví pověst. Faktem je, že postava má dvě hlavy a paní v pokladně kostnice mi sdělila, že proto to asi bude hermafrodit. Není, na kostele probíhá kamenná kopulace.

Foto: Vratislav Konečný

Svatojakubský kostel

Článek

Svatojakubský kostel stojí nedaleko Náměstí svobody. Založen byl před husitskými válkami, za nich se nestavělo, k dalším pracím došlo v roce 1502, nejdřív stavěl prostějovský Matěj Rejsek, po něm přišel Anton Pilgram.

Při návštěvě kapucínské hrobky jsem se seznámil s mapou brněnských kostelů a hřbitovů. Vnitřní město bylo sídliště mrtvých. V kostele je mj. hrobka a socha maršála Louise Raduita de Souche, vojevůdce, který zachránil Brno před Švédy. Za třicetileté války nebyl Jakub poškozen, zachoval si pozdně gotickou podobu, do interiéru ale v 18. století přišlo baroko, později regotizace.

Vystrkuje, nebo kopuluje? 

Jakub byl pro německé Brňáky soupeřem kostela na Petrově. K tomu se váže i pověst o prdeláčkovi nad bočním věžním oknem. Dvojtvářná socha, ženská tvář prý byla dodána značně později a uvažuje se snad o jejím odstranění, dostala jméno Nehaňba.

Oba kostely se stavěly najednou, český Petrov, Němci měli Jakuba. Soupeřili nejen stavitelé, ale i měšťané. Petrov rostl, Jakub zaostával. Nakonec to došlo tak daleko, že mistra Pilgrama ze stavby odvolali a žádali, aby odešel z města.

Naštvaný kameník požádal, aby mohl dokončit rozdělané okno, na což dostal jeden den. Začal ráno, skončil v noci. Když zmizel, zjistili, že nad oknem na Petrov vystrkuje zadek a s necudným gestem ruky hledí mužík k Petrovu. Otázkou je, proč ho tam po staletí nechali. Ale dobře udělali, je to socha raritní. Jenomže v pozici, v jaké sochy jsou, jde o jednoznačnou kamennou soulož.

Věž je vysoká 92 metry.

Podzemí plné kostí

V roce 2001 byla v podzemí u Jakuba objevená obrovská kostnice, po pařížské druhá největší v Evropě. Jsou tu nebožtíci z morových, cholerových epidemií, i zabití ve třicetileté válce a při obléhání města Švédy. Můžete si projít kryptu pod kostelem a dvě boční chodby. Jsou tu kosti a lebky naaranžovány v hromadách do různých obrazců. Krom toho uvidíte i staré náhrobní kameny, ve vitrínách několik lebek a kostí ukazující střelná a sečná zranění.

Kostel sv. Jakuba měl i hřbitov, ale za nějakou dobu nestačil kapacitně, přešli na výměnný systém. Po zhruba 12 letech nebožtíka vyjmuli a nahradili novým. Kosti se ukládali do kostnic. Tříkomorová krypta pod svatojakubským vznikla pravděpodobně v 17. století.

Upadla v zapomenutí

Nejdřív se zaplňovala zvolna, pak vznikly dvě velké kostní hranice ze zrušených kostelních hrobek. Později se musely hřbitovy stěhovat vně město. Epidemie ve středověku rychle hřbitovy zaplňovaly. Reformy císaře Josefa II. přinesly zrušení kostelního hřbitova, ostaky se daly do krypty, prostor kolem kostela vydláždili starými náhrobky. Na uložené kosti se zapomenulo.

Na ostatky se přišlo v roce 2001, kdy se začalo s úpravou Jakubského náměstí. Archeosondy ukázaly ve 4 metrech obrovské množství kostí, ty se musely vyjmout, ošetřit a zakonzervovat. Nakonec se opět pietně uložily do kostnice, která je od roku 2012 otevřena, na provoz dlouho chyběly peníze.

Reklama

Výběr článků

Načítám