Hlavní obsah
Foto: archiv FNUSA

Je to obrovský stres, říká prof. Vladimír Šrámek, starající se o pacienty s COVID-19 v těžkém stavu

Přednosta Anesteziologicko-resuscitační kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně prof. Vladimír Šrámek se nově stal krajským koordinátorem intenzivní péče pro Jihomoravský kraj. Se svým týmem denně pečuje o pacienty s onemocněním COVID-19 v těžkém stavu.

Foto: archiv FNUSA
Je to obrovský stres, říká prof. Vladimír Šrámek, starající se o pacienty s COVID-19 v těžkém stavu

Pro veškerý zdravotnický personál je to obrovská fyzická i psychická zátěž. Práci však berou jako poslání a snaží se udělat vše pro uzdravení nemocných.

Jak probíhá přijímání takového pacienta?

Nejprve komunikujeme stav pacienta s nemocnicí, ze které přijíždí. Poté je pacient dopraven přímo na vyčleněnou jednotku, a to speciálním koridorem. Pak následuje jeho umístění do boxu na jednotce intenzivní péče. Jinak se jedná prakticky o standardní postupy, na které jsme zvyklí, to znamená klinické vyšetření pacienta, ultrazvukové vyšetření a podobně. Rozdíl je v tom, že zdravotnický personál má na sobě spoustu ochranných pomůcek a postupuje mnohem obezřetněji.

Je vyšetření pacienta pro zdravotníky na ARK nebezpečné?

Nejrizikovější jsou tzv. AGP (aerosol generating procedures), konkrétně tracheální intubace, otevřené odsávání z dýchacích cest, bronchoskopie, provádění tracheostomie, kardiopulmonální resuscitace – tyto činnosti vyžadují nejvyšší ochranu. P

Jak velký je pro lékaře u vás na klinice rozdíl mezi "běžným" pacientem a pacientem s COVID-19?

Jednoznačně použití osobních ochranných pomůcek a z toho vyplývající nepohodlnost. Druhá věc - postižení plic může být hodně devastující a pak nastupují tzv. rescue postupy. Nejprve obracení nemocného na břicho = pronační poloha, napojení na mimotělní oběh = ECMO.

Mají zdravotníci obavy, že se nakazí?

Naši zaměstnanci se zachovali příkladně a pochopili svoji roli v této době. Navzájem se podporujeme, snažíme se naučit sami sebe chránit. Strach přirozeně máme. V tomto smyslu obdivuji hlavně náš nelékařský personál, který s COVID+ nemocnými tráví v boxech i řadu hodin.

Co je nyní na vaší práci nejtěžší?  

Nejtěžší je očekávaná relativně dlouhá doba tohoto krizového období. Je to obrovský stres – fyzický i psychický.

Před týdnem jste mohli dva pacienty odpojit od plicní ventilace, dá se to považovat za úspěch? 

V rámci možností určitě ano. Nemocné se zhruba během jednoho týdne podařilo stabilizovat a postupně odpojit od ventilátoru, po dalších třech dnech nutné léčby vysokou dávkou kyslíku je bylo možné převést na běžnou léčbu kyslíkovými brýlemi. Funkce ostatních orgánů byla dobrá, nemocní byli mobilizováni, a proto byli přeloženi do intermediární péče zpět do "svých" nemocnic. Máme z toho pochopitelně radost – dostali se k nám včas a dokázali jsme jim i v obtížných podmínkách věnovat maximální péči, což přispělo ke zlepšení jejich zdravotního stavu. Máme zprávy, že se jim daří dobře a nadále se zlepšují.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků