Hlavní obsah
Foto: Petr Hejna

Jaro zasypává Lhenice a jejich okolí vůní a bělostnou barvou květů

Právě na jaře je možno obdivovat kolem Lhenic rozlehlé kvetoucí třešňové sady. Lhenice nejsou sice historicky tak významné jako sedm kilometrů vzdálené Netolice s blízkým zámkem Kratochvíle, avšak oproti nim jsou již předvstupní bránou do Šumavy, ke které je to od Lhenic 17 kilometrů.

Foto: Petr Hejna
Jaro zasypává Lhenice a jejich okolí vůní a bělostnou barvou květů

Nad nimi se již zdvihají kopce, přímo severně se vypíná vrch Stráž (742 m n. m), jihozápadně za Třešňovým Újezdcem se nad rovinatým údolím tyčí masiv s Buglatou - více ZDE, vidět je až k vrcholku Kleti (1084 m n. m.).

Lhenice leží ve výšce 559 m n. m., co se historických událostí týče, tak první písemná zmínka z roku 1283 je uvádí jako majetek kláštera Zlatá Koruna. Později se zde objevují jména Rožmberků, od protihusitského katolíka Oldřicha II. po stavovského protestanta Petra Voka, následně po osudové Bílé Hoře to jsou Eggenbergové a později Schwarzenbergové.

Z památek (první pohromou byla třicetiletá válka, stejně jako estetické cítění budovatelů v nedávných letech padesátých) se dochoval kostel, stojící na náměstí v místech, kudy procházela obchodní stezka z Českého Krumlova do Netolic, snad právě proto je zasvěcen patronovi poutníků sv. Jakubovi. Nejstarší části pocházejí z první třetiny 13. století, následné úpravy byly dány jednak poškozením po ničivém zásahu bleskem v roce 1560, století osmnácté přineslo rozšiřování i barokní prvky.

Drobné sakrální stavby, kapličky, jsou k vidění u silnic na Hrbov a na Český Krumlov, dalších čtrnáct kapliček tvoří křížovou cestu, končící u kaple v Brabcích se studánkou, odkud je jeden z mnoha pohledů na městys a okolí.

Křížová cesta vznikla roku 1868 jako přirozená spojnice cesty od hřbitova k o dva roky starší kapli. Prvotní tištěné obrázky později nahradily malby Tomáše Peterky (1928), který předtím již dodal obrázky křížové cesty do kostela (1924). Současné obrazy jsou kopie Peterkových, jejich realizaci provedla Vladimíra Kunešová s manželem, slavnostní znovuotevření cesty a její vysvěcení biskupem Antonínem Liškou proběhlo 27. října 2001.

Pod kostelem stojící výrazná budova tvrze, místními zvaná zámek, pochází z počátku 17. století, jeden z budovatelů byl i Petr Vok, od roku 1782 koupí přešla na Jana Gregoru. Tento rod má na hřbitově i hrobku, současným majitelem je pokračovatel rodu Karel Gregora, provozovatel místní moštárny a pálenice. Pokud někdo by chtěl vidět původní kazetový strop, musí navštívit zámek Hluboká, kam byl r. 1909 přemístěn.

Tajemno se skrývá v (zasypaných) podzemních chodbách, vedoucích údajně až do Grejnarova a Hradců. Že lhenický znak obsahuje jabloň je vzhledem k letitému ovocnářství logické, ovšem hradby se střílnami zde jaksi nikdy nestály.

Jedna z pověstí uvádí, že v časech, kdy v Českých Budějovicích řádil mor, zdejší pěstitelé město jablky zásobili a odměnou se jim dostalo motivu hradeb zachráněného města pro použití do znaku. Jindy zas to mělo být rozhodnutí císaře Ferdinanda, který při cestách Pošumavím obdržel na stříbrném tácu podaná lahodná jablka, která mu tak přišla k chuti, že obci přisoudil titul městyse a hradby mu alespoň do znaku daroval.

Další pověsti zmiňují vodníka či papežem vysvěcenou lasturu pro svolávání před řáděním živlů ohrožující peckaře - jak se pěstitelům říká.

Pokud má někdo v úmyslu pokochat se lidovou architekturou selského baroka více ZDE, nebo si projít kousek nedávno obnovené Linecké stezky v okolí Vodice, tak Lhenice a okolí ho jistě nezklamou nejen na jaře.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků